Menu
Knihaha
  • Rozhovory s autory
  • Naši recenzenti
  • eReading
  • Palmknihy
Knihaha

O liberálech, pokrytcích a fašistech

Posted on 21. 6. 201921. 6. 2019 by Tomáš Králíček

Stav, do kterého se dostala česká žurnalistika, je tou nejhorší zprávou o české společnosti, říká v knize Jsme jako oni novinář a spisovatel M. M. Šimečka. Odpovídá ale i na další témata o české a slovenské politice a společnosti.

Jak na tom vlastně je česká a slovenská společnost? A co politika a politici? Jací jsou vlastně politici v Česku a na Slovensku, mají lidem co nabídnout? V čem jsou liberálové stejní jako fašisti? A jaké to je, když vás vaše společnost nenávidí? Lze překonat společenské propasti? Nad tématy naší současnosti a minulosti se setkávají dvě generace novinářů: česko-slovenský intelektuál, jehož formovalo dětství a mládí v disentu spolu s listopadovým angažmá (Martin Milan Šimečka), a mladí žurnalisté, kteří se narodili už do svobodné společnosti.

Řeč je o knize Jsme jako oni s podtitulem Rozhovor s Martinem M. Šimečkou o liberálech, pokrytcích a fašistech. Jejími autory jsou Filip Zajíček a Kirill Ščeblykin, kteří ve své knize zpovídali – ale rovněž i byli zpovídáni – Martina Milana Šimečku, někdejšího šéfredaktora týdeníku Respekt či třeba deníku Sme. A nedá se než souhlasit s oficiální anotací ke knize, že bychom jen těžko “hledali někoho, kdo lépe než Šimečka rozumí Čechům i Slovákům současně a dovede jejich příběh posoudit ve středo- a východoevropských souvislostech.

Prozíravý vhled

Před pár týdny vydaná kniha rozhovorů s uznávaným novinářem Šimečkou je přesně tím typem knihy, kterých by mělo vznikat více, pokud jsou skutečně precizně propracovány. Jde o knihu plnou přemítání o politice, historii nedávno minulé, o společnosti, systému, svobodě, demokracii… O dění v dobách komunismu, v listopadu 89, o Mečiarovi, Václavu Havlovi a jeho kultu, o rozpadu Československa, o vraždě Jána Kuciaka a jeho snoubenky, o proměně Róberta Fica v autoritářského politika, o Andreji Babišovi, Miloši Zemanovi…

Šimečka prokazuje svůj prozíravý vhled do československé, české i slovenské společnosti, politiky i kultury. S knihou to až tak nesouvisí (mimo zmínek v ní obsažených), ale celkem se není čemu divit, že Šimečka se přátelí se světově uznávanými profesory a historiky a navíc i “kolegy intelektuály” a historiky Timothym Snyderem či Tonym Judtem.

Nenaplněný potenciál

Jsme jako oni je určitě zajímavý a záslužný pokus o knihu, která má především v této době v knižním světě své místo. Problémem je, že podle mého názoru nedostála svému potenciálu. Šimečka svými odpověďmi prokazuje svůj obrovský pozorovatelský cit, svou schopnost prohlížet politiku a politiky, společnost téměř až rentgenovýma očima. Nedostal k tomu však zřejmě příliš prostoru, což knize výrazně ublížilo. Knižní rozhovor tak působí místy až příliš jednoduše, prvoplánově, jede pravděpodobně jen podle autory předem nastavené šablony, kdy autoři nejdou v otázkách a odpovědích do takové hloubky, do jaké by jít mohli a měli… Prostě jí chybí ta akčnost, pružnost a filozoficko-novinářská jednoduchost, která by ji výrazně prospěla. A to je velká škoda…

Je otázkou, jak by kniha vypadala, kdyby byl jejím autorem někdo jiný a především zkušenější. Skoro bych si dokázal představit někoho typově podobného například Jindřichu Šídlovi či třeba Petru Honzejkovi, případně by mohlo být zajímavé, kdyby tuto tematiku rozebíral s Šimečkou třeba spisovatel Pavel Kosatík.

Jiný tazatel či jiný formát

A možná by nebylo vůbec od věci, kdyby se do jakéhosi úvahového přemítání nad historií i současností, potažmo budoucností pustil Šimečka zcela sám. Hodnota podobně vzniklé knihy by dle mého názoru mohla být na kvalitativně mnohem vyšší úrovni, než tomu je v knize Jsme jako oni. Ano, vyvstává tu pak otázka, zda by Šimečka sám sebe “vyprovokoval” k hloubkovému rozhovoru sám se sebou tak dobře, jako kvalitní “zpovědník”, který dotazovaného zásobuje a chrlí na něj otázky, kdy jedna navazuje na druhou, umě vkládá a doplňuje dle odpovědí i takové dotazy, s nimiž původně nepočítal… Přesto bych si podobně zpracovanou knihu dokázal představit. Navíc za sebe musím říci, že s mnoha myšlenkami Šimečky se naprosto ztotožňuji.

Ať už jde o myšlenky politické, případně o hodnocení české společnosti a žurnalistiky. Včetně hodnocení právě stavu české žurnalistiky, kdy Šimečka říká, že “brutální cynismus sem zavedl Pavel Šafr, to on je hrobařem české žurnalistiky”.

KIRILL
V čem se tedy podle vás projevuje české napětí? Jak se liší od toho slovenského?
Například v masové podpoře Miloše Zemana. Na Slovensku dnes není politik, který by takto rozděloval společnost a měl by tak velkou podporu. Robert Fico sice také hraje na negativní emoce, ale je mnohem méně populární než Zeman.Jakmile společnosti řeknete, že může být zlá, její část zlá opravdu bude. Fico na podobné struny brnkal, ale voliči uvěřili spíš Kotlebovi, který byl v nenávisti přirozený. Lidé hledají autentický výraz zloby. A právě u Zemana je možné, že to nepředstírá, že je v nenávisti opravdový. V Česku máte dnes dokonce dvě osobnosti, které ostře rozdělují společnost, kromě Miloše Zemana je to ještě Andrej Babiš. Dovedu si představit, jak frustrující je poznání, kolik Čechů je schopno volit Babiše a Zemana.

KIRILL
Babiš je potenciálně hrozivý politik, ale zatím pořád vysílá pozitivní zprávu. Tvrdí, že mu jde o práci pro lidi, zlepšování, modernizaci, nechce nikoho vyhánět a nevymezuje se nijak zvlášť proti menšinám.

FILIP
Umí kombinovat naštvanost s postojem „já vám rozumím“. Babiš je podle mě ještě nebezpečnější než Zeman. Intuitivně se totiž snažíme nebezpečí poměřovat nějakou zkušeností z minulosti. Zeman má dnes velmi blízko k fašismu a zároveň je to taková komunistická figurína. Babišovo nebezpečí se skrývá v koutech, do kterých nevidíme, je to invenční politik. Nejsme připraveni na to, čeho je schopen, a dojde nám to, až bude pozdě. Je trochu jako Mečiar, protože si upřímně myslí, že může českému národu pomoct. Ale až narazí na demokratické instituce, což je při jeho současné trajektorii nevyhnutelné, bude se je pokoušet zničit, má to v povaze. Dostane se tím do spirály, ze které nebude cesty zpět. Mečiar taky původně demokratické instituce demontovat nechtěl, jenže zjistil, že to jinak nejde. Češi si pořád nepřipouštějí, že to bude průšvih.

(Filip Zajíček, Kirill Ščeblykin – Jsme jako oni, kapitola Nenávist, str. 37, 38)

Pár slov o autorech a dotazovaném

Autory knihy jsou novináři mladé generace Filip Zajíček a Kirill Ščeblykin. Filip Zajíček (1992) po studiu na Univerzitě Palackého v Olomouci strávil Erasmus v belgické Lovani. Pracuje jako editor nových projektů v internetové televizi DVTV. S Kirillem Ščeblykinem se vystřídali v pozici šéfredaktora studentského webu The Student Times. Za interview s Andrejem Babišem získali Novinářskou cenu udělovanou Nadací Open Society Fund za nejlepší rozhovor roku 2016 v kategorii psané žurnalistiky. Kirill Ščeblykin (1993) studuje právo a východoevropská studia na Karlově univerzitě. V rámci programu Erasmus strávil část studia v německém Heidelbergu. Pracuje v Deníku N jako redaktor zahraničního zpravodajství. Martin M. Šimečka (1957) je slovenský spisovatel a publicista českého původu. Po dráze samizdatového spisovatele (Vojenská knížka, Výpoveď, Žabí rok – Cena Jiřího Ortena 1988, Džin) na Slovensku založil a vedl vydavatelství Archa (1990-1996), působil jako šéfredaktor týdeníku Domino fórum (1997-1999) a deníku SME (1999-2006), poté v Čechách vedl týdeník Respekt (2006-2008) a do roku 2016 v něm působil jako editor. Je redaktorem a šéfem redakční rady slovenského Denníku N.

Co říci závěrem

Na exkurz do historie nedávno minulé, do let komunismu i těch porevolučních, stejně jako do současnosti zve čtenáře knihy Jsme jako oni její duo autorů, Filip Zajíček a Kirill Ščeblykin. Jejich oboustranně více než rok vedené rozhovory se spisovatelem a publicistou Martinem M. Šimečkou přinášejí čtenářům netradiční a velmi zajímavý pohled na veledůležitá československá a česká a slovenská společensko-politicko-kulturní témata od komunismu až po současnost, a to prostřednictvím 240 stran velmi zajímavého a čtivého textu.

Knihu vydalo Nakladatelství Paseka, s. r. o., v Praze v roce 2019, a to jako vydání první. Grafickou úpravu, sazbu a technickou redakci si vzal na svá bedra Vojta Sedláček, fotografie pak Milan Jaroš. Kromě základních informací (kdo, kdy a kde ji vydal atd.) obsahuje kniha celkem 13 kapitol (či textů) s vlastními názvy. Nechybí však ani stručné věnování, předmluva, úvod, poděkování a také pár řádků o autorech a Šimečkovi.

Jsme jako oni za pozornost i přečtení jednoznačně stojí. Knihy s podobnou tematikou, především pak rozborem společensko-politicko-kulturních otázek jsou zejména v dnešní době více než potřebné. Je však škoda, že autoři podle mého nedokázali úplně využít potenciálu, který se jim nabízel.

E-knihu koupíte zde

 

  • babiš
  • co číst
  • e-knihy
  • ekniha
  • filip zajíček
  • jsme jako oni
  • kirill ščeblykin
  • martin m. šimečka
  • novinařina
  • palmknihy
  • paseka
  • pokrytcích a fašistech
  • politika
  • rozhovor o liberálech
  • tip na čtení
  • zeman
  • žurnalistika
  • Rubriky

    • *Hlavní sekce
    • Fantasy, scifi, dystopie
    • Historické, válečné
    • Humor, satira
    • Krimi, detektivky
    • Literatura faktu, životní příběhy
    • Populárně naučná
    • Romantika, erotika
    • Romány, novely
    • Thrillery, horory
    • Young adult

    Stránky

    • Nejlepší knihy roku 2018
    • eReading
    • Palmknihy
    • Rozhovory s autory
      • A. J. Finn
      • Agnes Martin-Lugand
      • Alexander Stainforth
      • Camilla Läckberg
      • Franziska Stalmann
      • Helene Turstenová
      • Jeroen Windmeijer
      • Katarína Gillerová
      • Mandy Baggot
    • Naši recenzenti
      • Anastasja Višťalová
      • Hana Raabová
      • Jana Vavrečková
      • Josef Němec
      • Kateřina Dušáková
      • Kateřina Miklíková
      • Lucie Kalendová
      • Marie Valášková
      • Matouš Čihák
      • Michal Dočkal
      • Petr Pilař
      • Tereza Jílková
      • Tomáš Králíček
      • Petra Heřmanská
      • Zuzana Malá

    Nejnovější komentáře

    • Michal Dočkal: Boj se zkorumpovanými policisty
    • Dana Goliášová: Boj se zkorumpovanými policisty
    • Klaudie: Strach, vina a nedůvěra
    • Dana Goliášová: Strach, vina a nedůvěra
    • Dana Goliášová: Barbara Woodová – Vzdálená řeka

    Archivy

    • Prosinec 2019
    • Říjen 2019
    • Září 2019
    • Srpen 2019
    • Červenec 2019
    • Červen 2019
    • Květen 2019
    • Duben 2019
    • Březen 2019
    • Únor 2019
    • Leden 2019
    • Prosinec 2018
    • Listopad 2018
    • Říjen 2018
    • Září 2018
    • Srpen 2018
    • Červenec 2018
    • Červen 2018
    • Květen 2018
    • Duben 2018
    • Březen 2018
    • Únor 2018
    • Srpen 2017
    • Červenec 2017
    • Červen 2017
    • Květen 2017
    • Duben 2017
    • Březen 2017
    • Únor 2017
    • Leden 2017
    • Prosinec 2016
    • Listopad 2016
    • Říjen 2016
    • Září 2016
    • Srpen 2016
    • Červenec 2016
    • Červen 2016
    • Květen 2016
    • Duben 2016
    • Březen 2016
    • Únor 2016
    • Leden 2016
    • Prosinec 2015
    • Listopad 2015
    • Říjen 2015
    • Září 2015
    • Srpen 2015
    • Červenec 2015
    • Červen 2015
    • Květen 2015
    • Duben 2015
    • Březen 2015
    • Únor 2015
    • Leden 2015
    • Listopad 2014
    • Září 2014
    • Srpen 2014
    • Červenec 2014
    • Červen 2014
    • Květen 2014
    • Duben 2014
    • Březen 2014
    • Únor 2014
    • Leden 2014
    • Prosinec 2013
    • Listopad 2013
    • Říjen 2013
    • Září 2013
    • Srpen 2013
    • Červenec 2013
    • Červen 2013
    • Květen 2013
    • Duben 2013
    • Březen 2013
    • Leden 2013
    • Únor 2011
    • Prosinec 2010
    • Srpen 2010
    • Červen 2010
    • Květen 2010
    • Duben 2010
    • Březen 2010
    • Únor 2010
    • Leden 2010
    • Prosinec 2009
    • Listopad 2009
    • Říjen 2009
    • Září 2009
    • Srpen 2009
    • Červenec 2009
    • Červen 2009
    • Květen 2009

    Základní informace

    • Přihlásit se
    • Zdroj kanálů (příspěvky)
    • Kanál komentářů
    • Česká lokalizace
    ©2025 Knihaha | WordPress Theme by Superb Themes