Jeroen vstoupil na český trh letos na podzim. Petrova zpověď je dobrodružný thriller s konspiračně-historickým nádechem, tedy ideální volba pro čtenáře Dana Browna nebo Gregga Loomise. Co stálo za zrozením této světově úspěšné série?
Co bylo tím přelomovým okamžikem, kdy jste se rozhodl stát autorem?
Vždy jsem hodně psal. Někdy mezi 14. a 15. rokem jsem si začal vést deník. Tehdy jsem ho samozřejmě považoval za plný hluboce filozofických myšlenek. Avšak nyní, když po sobě čtu, objevuji povedené pasáže o mých láskách. Skutečnost, že mi jedna z nich neodpověděla na mé zprávy, stačila k tomu, abych popsal několik stran důvody, proč se tak stalo. Jako student jsem hodně cestoval po Blízkém východě a latinské Americe. Každý den jsem si psal do cestovního deníku zápisky, abych zahnal osamocené noci, a psal mnoho dopisů. To vše samozřejmě před velkým nástupem internetu. Po mém studiu sociální antropologie jsem při psaní závěrečné doktorské. práce strávil rok v Ekvádoru. Tam jsem zjistil, jak moc mě psaní baví. Začal jsem psát krátké povídky a také dvě novely, avšak bez dalšího záměru. Několik let poté se mi do rukou dostal, dle mého názoru, velmi špatně napsaný thriller, kterého se však v Nizozemí prodalo přes čtvrt milionu kopií. Tak jsem řekl své ženě: „Dokázal bych napsat stejný příběh a mnohem lépe“. Vyzvala mě, abych začal psát. A já tak učinil…
I always have written a lot. From the age of 14 or 15 I kept a diary. Of course I thought this was full of deep philosphical thoughts, but now I read it back I discovered great parts are about girls I was in love with. The fact one did not reply my greeting was enough for me to write several pages to consider why she did not say goodbye… As a student I travelled a lot in the Middle-East and Latin-America. I wrote in my traveljournal every day to pass the lonely nights and I wrote long letters home – this all was before the age of internet of course. After my studies of Social Anthropology I wrote a Ph.D.-thesis for which I spent over a year in Ecuador. There I discovered I really liked writing a lot. I started to write fiction, short stories and two novels, but nothing happened with that. Then some years ago I read a Dutch thriller that was very poorly written I thought, but it sold over 250.000 copies in the Netherlands. I said to my wife: I could write a novel like this, but then much better. She challenged me to write a novel – and so I did…
Co bylo na cestě za vydáním první knihy to nejtěžší?
Poslal jsem rukopis prvního románu – thrilleru ve stylu Dana Browna – zhruba 30 nakladatelstvím. Většina z nich vůbec neodpověděla. Dvě nebo tři sdělila důvod, proř nechtějí román vydat. Pak jsem zkusil velmi malé „one-woman“ nakladatelství v mém rodném městě Leiden. Nikdy předtím fikci nepublikovala, ale chtěla to zkusit. Nechala vytisknout tisíc kopií, které byly vyprodány do dvou týdnů. Další dva tisíce zmizely za dva měsíce. Nyní mám prodáno přes deset tisíc výtisků a nedávno jsem prodal práva k natočení filmu. Pro každého začínajícího spisovatele je nejtěžší, aby si ho všimnul nakladatel. V Holandsku dostávají velká nakladatelství 50 – 100 rukopisů týdně, takže je velmi těžké se prosadit. Měl jsem velké štěstí, že někdo rozeznal můj potenciál.
I sent the manuscript of my first book – a thriller in the style of Dan Brown – to some 30 publishers. Most of them did not reply at all. Two or three wrote me an email in which they explained why they did not want to publish it. Then I tried it at a very small one-woman publisher in my hometown Leiden. She had never published fiction before, but she wanted to give it a try. She printed 1.000 copies which were sold within two weeks. Then another 2.000 copies were sold the next two months. Now over 10.000 copies have been sold and I recently sold the movierights to a filmproducer! The hardest part for any beginning writer is to be noticed by a publisher. In Holland, the big publishers get 50-100 manuscripts a week (!) so it is very difficult to stand out among the others. I was lucky someone recognized the potential of my work.
Je psaní tou hlavní denní aktivitou, nebo se věnujete i něčemu jinému?
Přestože jsem nevěřící, učím na náboženské škole. Také učím sociální studie, které se zabývají sociologickými problémy a systémem našeho parlamentního a soudního systému. Byl jsem zvyklý pracovat čtyři dny v týdnu – v Holandsku je běžné pracovat na částečný úvazek – ale nyní pracuji jen tři dny, takže mám mnohem víc volného času. Každé pondělí a úterý trávím psaním. Protože nemám moc času, jsem velmi disciplinovaný. Píšu od 8:00 do 15:00, dokud je dcera ve škole. Do budoucna bych si rád vyhradil ještě větší prostor. Loni byla publikována moje druhá kniha a té se prodalo již 30.000 výtisků. Tento rok bude vydána také v Kanadě, US a Anglii, další rok v Německu. 9. srpna (stejné datum jako české vydání) přijde na svět příběh třetí: The Pilgrim Fathers Conspiracy. V těchto chvílích se nakladatelství HarperCollins rozhodlo pro dotisk, protože se kniha dobře prodává. Takže pokud půjde vše takto skvěle, jednom bych se chtěl živit pouze psaním.
I am a (non-believing) teacher of Religious Education at a christian school. I also teach Social Studies, which deals in sociological issues and with the way our parliamentary and judicial system is organized. I used to work four days a week – in Holland it is very common to work part-time – but now I work three days a week so I have more time to write. Every Monday and Tuesday I spent writing. Because my time is limited I am very disciplined! I write from 8.00-15.00, that is the time our daughter is at school. In the future, I would like to have even more time to write. Last year my second novel was published of which over 30.000 copies have been sold now. This month it will be published in Canada, the US and England and next year in the German language. On the 9th of August, the day of the publication of the Czech translation of my debut The Confessions of St Peter (PETROVA ZPOVĔĎ), my third novel has been published: The Pilgrim Fathers Conspiracy. On the day it came out, the published HarperCollins already decided to have a second print because it sells so well. So if everything is going so well, I hope one day to be able to live from my writing!
Jaká kniha ve vás zanechala největší dojem?
Opravdu rád mám Jméno růže od Umberta Eca. Je pro mě vzorem. Jeho knihy jsou velmi poučné a plné historie, takže se mnoho dozvíte. A navíc je ten příběh velmi napínavý: jakmile začnete číst, neodložíte ho. Dále mám rád knihy Dana Browna, především Šifru mistra Leonarda. Tu mám obzvlášť rád. V Nizozemí jsem znám jako „nizozemský Dan Brown“, což je pro mě čest. Na druhou stranu myslím, že moje knihy mají větší hloubku. Renomovaný nizozemský magazín o mně napsal: „Píše méně očividně a s větším respektem k náboženství.“
I really, really enjoyed The Name of the Rose by Umberto Eco. He is a real example to me. His books are very smart and full of real history of whih you can learn a lot. At the same time, this book is a real thriller: you can not put it down once you have started it. Another example for me is dan Brown and his books, expecially his Da Vinci Code which I really liked. In the Netherlands I am known as “The Dan Brown of the Low Countries“ and I am honored by this comparison. On the other hand, I think my books have more depth than his books. An authorative magazine in the Netherlands wrote about my books: “more subtle than Dan Brown and more respect for religion“.
Čtete opakovaně nebo i pravidelně své knihy?
Vlastně nečtu. Knihy jsou vydané a nyní pracuji na svém čtvrtém titulu, takže už se k nim nevracím. Minulý týden jsem v rukou držel výtisk. Řekli byste si, že jsem cítil nadšení. Já však myslel spíš na: „Teď už na tom nic nezměním.“ V tom okamžiku mě zachvátila nervozita, protože opravdu doufám, že se čtenářům bude kniha líbit.
Actually, I don’t. Now my book is published I am working on my fourth novel, so this one is really behind me. Last week I held a physicial copy of my book in my hands. You would expect to feel excited, but I mostly felt like: now I cannot change anything anymore… At this moment I feel a bit nervous because I really hope people will like my book.
Na jakou otázku byste chtěl odpovědět, ale ještě nikdo vám ji nepoložil?
Skvělá otázka! Nikdo se mě nikdy nezeptal, jeslti věřím na UFO. Rád čtu o létajících talířích a mimozemských rasách. Je to pro mě vlastně moderní mytologie. V jednom z mých dalších románů se chystám psát právě o UFO, neznámých rasách a Bibli.
No one has ever asked if I believe in UFO. I like to read about UFO and aliens, which is like modern mythology to me. One of the next novels that I am going to write will be about UFO, aliens and the Bible… So I am glad you have asked this question!
Chtěl byste něco vzkázat svým fanouškům?
Rozhodně je pro mě Česká republika velmi důležitá a vždy bude mít pro mě zvlášní kouzlo, protože právě Petrova zpověď je první překlad mé knihy do cizího jazyku. Opravdu moc doufám, že se vám bude líbit. Příběh se odehrává v mém rodném Leidenu, krásném univerzitním městě, které stojí za to navštívit. Nachází se blízko Amsterdamu, ale není tak turisticky vytížené. Knihu přeložila Adéla Elbelová, která je v Česku, tuším, velmi dobře známá. Jednou za mnou přijela a strávili jsme odpoledne procházkou městem. Měl jsem tak příležitost ukázat jí všechna zajímavá místa z příběhu.
Obviously, the Czech Republic is very important for me and will always have a special place, because PETROVA ZPOVĔĎ is the first translation of my book into a foreign language. I really hope you will enjoy the book. It takes place in Leiden, my hometown, a beautiful university town which is really worth a visit. It is very close to Amsterdam but much less crowded!
The book has been translated by Adéla Elbel who is quite well known in the Czech Republic I think. She came to visit me one time and we spent an afternoon walking around in Leiden, so I could show her all the places of my novel.
Narozena: 1969, Delft, Nizozemí
Jeroen Frederik Antonius Maria Windmeijer se narodil v Delftu a vyrůstal v Pijnackeru. Vytudoval filozofii na Amsterdamské univerzitě a kulturní antropologii a sociologii nezápadních společností na Leidenské univerzitě. Při studijním výzkumu žil šest měsíců v malé vesnici indiánů Aymara na břehu jezera Titicaca ve výšce 4000 metrů, na hranici mezi Bolívii a Peru. V roce 2001 získal doktorantské studium na Leidenské univerzitě a Centrum pro dokumentaci v Latinské Americe (CEDLA) v Amsterodamu. Strávil čtrnáct měsíců ve městě Otavalo, které se nachází v horách severního Ekvádoru. To vyústilo v disertaci Údolí stoupajícího slunce. Studie indiánů z Otavalu, Ekvádor. Tato disertace byla publikována v roce 2004 pod názvem Ponchos, panflutes a ponytails. Španělský překlad – El valle amanecido: un estudio de los indígenas ejemplares de Otavalo, Ekvádor – byl publikován v roce 2016.
Windmeijer pracuje jako učitel na střední škole v Leidenu. Od roku 2015 píše thrillery s hlavní postavou archeologa Laidenské univerzity Petera de Haan. (Zdroj životopisu: www.pitaval.cz)
Tituly v elektronické podobě najdete na Palmknihách a eReadingu
