Obsah: Kniha patří do klasické literatury 19. Století a patří do cyklu dvaceti románů Rougon-Macquartové. Příběh se odehrává ve Francii v 19. Století a líčí vliv alkoholu na lidskou psychiku a duši. Hlavní postavou je Gervaisa, která žije se svým manželem Lantierem a potýká se s jeho alkoholismem. I přes veškerou její snahu se zdá, že z problémů není úniku…
Název: Zabiják
Autor: Emile Zola
Počet stran: 434
Nakladatelství: Indeart
Rok vydání: 2014
Mé hodnocení: 4/5
Nejvíce mě na knize zaujalo to, že autor nebezpečí alkoholu popisoval opravdu postupně. Při psaní nijak netlačil na pilu, nikam nespěchal, postupně si budoval atmosféru a seznamoval čtenáře s životem hlavní hrdinky. Díky tomu bylo mnohem snazší vytvořit si k ní nějaký vztah.
Velmi na mě zapůsobilo, jak Emil Zola dokázal popsat všechna úskalí, která se s alkoholem pojí. Sledoval jsem jak se všechna přání a sny boří jako domeček z karet, což bylo opravdu velmi děsivé. Jak příběh plynul dál a dál tak začala být čím dál tím víc patrná změna v přístupu hlavní hrdinky a v celkovém uspořádání jejích životních hodnot.
Díky tomu, že knihu psal francouzský autor, tak jsem měl při čtení často problém se jmény a s tím, jak postavy mezi sebou vlastně rozlišit.
Také bych se rád vyjádřil k Naturalismu, který je s touto knihou velmi úzce spojen. Právě kvůli němu jsem měl při některých pasážích skoro až slzy v očích, protože jsem si uvědomoval, že postavy svému trápení v podstatě nemohou uniknout, protože jsou předurčeni k životu v prostředí, ve kterém se narodili.
Některé pasáže v knize pro mě byly velmi nezáživné, zvláště podrobné popisy prostředí a měl jsem velký problém se jimi prokousat.
Dále bych se rád vyjádřil k prostředí, ve kterém se kniha odehrává. S nadsázkou bych ho přirovnal k Babovřeskám z filmu Zdeňka Trošky. Spousta žen totiž byla posedlá pomluvami a hodnocením životů lidí okolo sebe. Při těchto pasážích jsem měl často úsměv na rtech.
Shrnutí: Zabiják na mě zapůsobil velmi silným dojmem a i přes některé nudné pasáže jsem moc rád, že jsem si ho přečetl. Nad koncem této knihy budu přemýšlet ještě hodně dlouho.
