Plástev jedu – J. Pecinovský
Anotace – Představte si svět, který je tak přelidněný, že celý povrch kontinentů je zastavěn do výšky několika set metrů, představte si svět, kde většina lidských bytostí pozbyla vlastní vůli a žije jen proto, aby pracovala a regenerovala své síly, představte si svět, v němž je společnost ostře rozdělena na pracující a vyvolené, představte si svět, který tak připomíná strukturu úlu, že se zde pro běžné pojmy používají slova trubec, dělnice, plástev, královna… Jaký může být osud jedince, který se omylem dostane do soukolí nestvůrného systému, ale také jaký může být osud vyvoleného, který se vzepře zavedeným pořádkům ? Podaří se uniknout z nestvůrného bahna plástve? Podaří se prorazit tím nestvůrným systémem násilí, byrokracie a zvůle, kde není místa pro soucit a lásku?
Mayo, trubec zvyklý být v buňkách o malých rozměrech, trubec, který automaticky plní své úkoly a na pracoviště je přemísťován pohyblivými buňkami. Poslušný takřka nemyslící „stroj“.
Na své dnešní cestě do práce zjistí, že u sebe nemá klaret. Malou krabičku, která monitoruje všechny osoby. Zpanikaří, zjistí, že ve svém oděvu má na kapse díru. Nechce být potrestán, ale buňky si ho předávají až k „autobusu“. Zde narazí na někoho nového. Všichni trubci jsou v šedém obleku. Je tu však přítomen člověk ve fialovém, ještě se s nikým takovým nesetkal, dokonce s ostatními hovoří.
Mayo přemýšlí jak se vyhnout trestu, v poslední vteřině před rozdělením buněk autobusu se natáhne a fialovému člověku vezme jeho fialový klaret. Očekává trest ještě větší , než by dostal za pouhou nedbalost, že je bez svého. Avšak k jeho údivu, tento fialový přístroj s ním komunikuje. Ještě nikdy nezažil, že by klaret mluvil, aspoň ty jejich šedé to neumí. Klaret ho veze na pro něj zcela neznámé místo.
Vyklouzl z vozidla, protože se otevřela dvířka, pevně sevřel klaret a pomalu se belhal směrem, kde se v šedé stěně rýsoval obdélníkový otvor. Vytušil v něm kabinku, která ho může dopravit zpět. Chůze byla nepřirozeným pohybem a Mayo se neměl čeho přidržet, přesto však úporně kráčel dál. Tvář měl zkřivenu námahou a nezměrným úsilím, ruce zaťaté v pěst, jen s obtížemi udržoval rovnováhu, ale šel a šel. Konečně se dotkl rukou stěny. Chvíli odpočíval a pak pronikl do komůrky. Dveře se za ním zaklaply.
Mezitím řeší Mon Lester-pravý majitel, dilema. Přišel o svojí identifikaci. Avšak zprvu se nebojí. Očekává poplach. Klarety jsou na bázi otisků prstů, je téměř nemožné, aby ten troufalý trubec měl stejný otisk prstu. Když se však notnou chvíli nic neděje, začne cítit pochyby, že by přeci jen měl? Je odveden před „soud“, kde ho odsoudí za zapomenutí klaretu jako Maya. Jeho námitky jsou pouze odměněny zvýšením trestu. Teď je Mayo.
Avšak nic není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Autor celý děj promyslel do skutečně zajímavých detailů. Radila bych s nikým nesympatizovat, protože lidé mají i své temné stránky a délka jakéhokoliv života je zde vysoce nejistá.
Propletenec počátečního děje se posouvá i o nějaký čas kupředu. Ukazuje nám následky jedné „výrobní“ a typicky lidské chyby. Jak může jedna zapomenutá drobnost změnit celý zaběhlý proces.
Je zde Klasická hierarchie, pouze s velice drsnými „okraji“. Trubci v plástvi pracují pro mocné, vyvolené. Nejsou zde bráni jako nic víc, než pouhé pracovní síly, stroje, které automaticky dělají práci, pro kterou jsou předurčeni. Nemají možnost sami uvažovat, rozhodovat se, protestovat.
Jenže, co když se někdo, možná kvůli výrobní chybě, rozhodne udělat něco nevídaného? Jaké následky to může mít, si již musíte přečíst sami. Je zde krásně nastíněna „teorie chaosu“ kdy pouhé mávnutí motýlích křídel způsobí konec světa. Kdy genetické kódy nezajišťují takové bezpečí, jaké by měly, má to totiž háček, klasické věci co známe a co jsou pro nás platné, v bilionech trubců neplatí. A jediný otisk palce můžou mít statisíce tvorů…. A tímto „drobným“ nedostatkem se běh věcí zásadně mění…
Potkáte zde prazvláštní tvory, trubce. Jsou upraveni dle svého zařazení. Někteří mají manuálně velice vyvinuté ruce, jiní neskutečný jemnocit. Kapitolu samu pro sebe mají Královny Plástve. U této části mi padali oči z důlků. Jejich popis a úkol je neskutečný, zároveň však pro chod plástve velice důležitý.
Závěr knihy je podle mého výborný. Zvraty a překvapeními je kniha velice nabitá. Na jednu stranu je příběh ukončen, avšak víme, že jsou ještě dva svazky Dětí plástve a Plástev v ohrožení.
Takže tuto sci-fi výpravu si rozhodně nenechte ujít. Je svým způsobem naprosto famózní.
Za poskytnutí e-knihy k recenzi děkuji Palmknihám !
Jitka Jitulisko
Elektronickou verzi knihy můžete zakoupit zde.