Menu
Knihaha
  • Rozhovory s autory
  • Naši recenzenti
  • eReading
  • Palmknihy
Knihaha

Napínavý román s výborným hodnocením od našich recenzentů..

Posted on 3. 4. 201525. 11. 2017 by Markéta Klihavcová

Plavec – Joakim Zander

 

Nevzpomínám si, že bych kdy četl nějaký špionážní román. Snad jako dítě v dobách hluboké totality jsem hltal propagandisticky laděné příběhy kapitána Klosse z druhé světové války o neohroženém polském špionovi v sídle berlínské SS. A když se mi jakousi šťastnou náhodou dostala do ruky kniha Plavec švédského autora Joakima Zandera, nevěděl jsem jak k tématu zpravodajských her přistoupit. Nakonec jsem si řekl, že nejjednodušší bude knihu poslat do čtečky a pustit se do četby.

„Jen ve vodě mohu zapomenout.“ Tak charakterizuje svůj život plavec, který vše, co je v životě důležité obětoval pochybné službě vyšším zájmům. Zpověď bezejmenného amerického agenta, bezejmenné vládní organizace, kterou je celý příběh protkán, mě zcela pohltil od první kapitoly. Příběh vlastní viny a zoufalství pracovníka tajných služeb se sklony k sebemrskačství uprostřed krutosti a nelidskosti, která je produktem každé války, ať otevřené, nebo té skryté, hořící den za dnem na všech frontách naší stařičké zeměkoule, zalézá pod kůži a zasáhne nitro i těch nejotrlejších cyniků.

Vůbec nejde o to, k jaké špíně se připletl Mahmúd Šammúš, švédský student práv. V okamžiku, kdy se od kamaráda ze základní vojenské služby dozví o počítači ukrytém kdesi v Paříži, začne zoufalý boj o přežití sympatického Araba a jeho bývalé přítelkyně Klary Walldéenové, osobní asistentky poslankyně Evropského parlamentu.

Zmatek se pomalu mění v jistotu, že vůbec nejde o informaci samotnou. Jde totiž jen o likvidaci nepohodlných svědků tajné operace na jedné straně a o přežití nevinných na straně druhé. Podaří se lidem, kteří s tajnými službami nemají nic společného, uniknout z jejich pasti a objevit co tady smrdí? A jak do toho všeho zapadá ona zpověď agenta začínající před třiatřiceti lety, kdy se jeho žena stala obětí bomby určené jemu?

Knihu Plavec vydalo nakladatelství Host – vydavatelství, s. r. o., Brno ve zdařilém překladu Luisy Robovské. Obálka byla převzata z původního originálu Simmaren vydaného nakladatelstvím Wahlström & Widstrand ve Stockholmu roku 2013. Předpokládám, že originál je po literární stránce stejně kvalitní jako překlad, a paní Robovské bych tak rád vyjádřil vděčnost za to, s jakou grácií nám tuto kvalitu dokázala zprostředkovat. Příběh je totiž mistrně vystavěný, a s přibývajícími událostmi graduje až k závěrečnému finále, takže se vůbec nedivím, že nejen v Německu se Plavec stal bestselerem.

Podle dostupných informací už práva zakoupila americká filmová společnost a doufám, že hollywoodský průmysl z díla nevytvoří paskvil, jak se to občas u kvalitních literárních předloh stává.

Hranice mezi státy mizí stejně jako hranice mezi přítelem a nepřítelem, pravdou a lží, minulostí a přítomností…

Tak začíná upoutávka knihy Plavec. Tato věta trefně dílo charakterizuje. Nicméně zbytek prozrazuje až příliš z děje a podle mého názoru se autor anotace dopustil velmi časté chyby mnoha českých vydavatelství, za kterou by si každý takový pisálek zasloužil jednu za ucho.

A tak se anotací nezdržujte, otevřete knihu nebo zapněte čtečku, abyste si přečetli první slova knihy: „Kolem nás nadále zuří šílenství mocností…“

Otakar Nechvátal

Elektronickou verzi knihy můžete zakoupit zde.

Joakim Zander: Plavec

Kniha je svět, doba, čas, který se s poslední stránkou, slovem, tečkou rozplyne. Ve chvíli kdy se začtu do první stránky jsem v tom světě, době a čase.

Knížka o světě špionáže se mi dostala do rukou ŠŤASTNOU náhodou. Znala jsem jen filmy a nemám je ráda, hodně politiky, vyšších zájmů. Samozřejmě jsou i tady, ale v únosné míře.

V knize se hlavně odehrává strhující příběh lidí, kteří o něco bojují, chtějí napravit chyby a snaží se přežít. Děj, zasazený převážně do mého oblíbeného Švédska okolo vánočních svátků, se žene kupředu jako lavina, nenechá málem nadechnout, ani vydechnout. Odtrhnout se je skoro nemožné, hltala jsem kapitoly jednu za druhou. Měla jsem pocit jako bych tam byla a sledovala děj vlastníma očima, viděla města i skály a moře.

Tato kniha určitě stojí za přečtení! Čtu poslední stranu, poslední slovo, tečku. Jakmile knihu zavřu, opravdu se tento svět rozplyne? Tento příběh je smyšlený, nepopisuje žádné skutečné události podoba čistě náhodná?

Lenka Hanáková

Elektronickou verzi knihy můžete zakoupit zde.

Rubriky

  • *Hlavní sekce
  • Fantasy, scifi, dystopie
  • Historické, válečné
  • Humor, satira
  • Krimi, detektivky
  • Literatura faktu, životní příběhy
  • Populárně naučná
  • Romantika, erotika
  • Romány, novely
  • Thrillery, horory
  • Young adult

Stránky

  • Nejlepší knihy roku 2018
  • eReading
  • Palmknihy
  • Rozhovory s autory
    • A. J. Finn
    • Agnes Martin-Lugand
    • Alexander Stainforth
    • Camilla Läckberg
    • Franziska Stalmann
    • Helene Turstenová
    • Jeroen Windmeijer
    • Katarína Gillerová
    • Mandy Baggot
  • Naši recenzenti
    • Anastasja Višťalová
    • Hana Raabová
    • Jana Vavrečková
    • Josef Němec
    • Kateřina Dušáková
    • Kateřina Miklíková
    • Lucie Kalendová
    • Marie Valášková
    • Matouš Čihák
    • Michal Dočkal
    • Petr Pilař
    • Tereza Jílková
    • Tomáš Králíček
    • Petra Heřmanská
    • Zuzana Malá

Nejnovější komentáře

  • Michal Dočkal: Boj se zkorumpovanými policisty
  • Dana Goliášová: Boj se zkorumpovanými policisty
  • Klaudie: Strach, vina a nedůvěra
  • Dana Goliášová: Strach, vina a nedůvěra
  • Dana Goliášová: Barbara Woodová – Vzdálená řeka

Archivy

  • Prosinec 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Říjen 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Listopad 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Únor 2011
  • Prosinec 2010
  • Srpen 2010
  • Červen 2010
  • Květen 2010
  • Duben 2010
  • Březen 2010
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009
  • Říjen 2009
  • Září 2009
  • Srpen 2009
  • Červenec 2009
  • Červen 2009
  • Květen 2009

Základní informace

  • Přihlásit se
  • Zdroj kanálů (příspěvky)
  • Kanál komentářů
  • Česká lokalizace
©2025 Knihaha | WordPress Theme by Superb Themes