Kdyby John Fowles ještě žil, natřepávala bych mu denně před spaním polštář, venčila ochotně všechny jeho psy a statečně odháněla od vrat slídivé fanoušky čekající na fotku s podpisem mistra spisovatele.:-) To všechno z vděčnosti nadšeného čtenáře. John Fowles totiž umí dobře psát. A co víc. Umí napsat velký román.
Velký román o tom, co kolem nás je realita a co vlastně fikce. Co je iluze a co skutečnost. Co je pravda a co lež. Hlavní hrdina mladý Angličan Nicholas odjíždí do Řecka na ostrov Fraxos, kde má učit v místní škole Lorda Byrona. O jeho profesi se toho čtenář moc nedozví. Na ostrově Nicholase totiž čeká docela jiné překvapení. Seznámí se s podivným řeckým boháčem a od té chvíle už v jeho životě svobodného zhýralce nic nebude jako dřív.
Fowles pokládá otázky, na které při čtení chcete znát odpověď. Nutí čtenáře, aby hrál tu podivnou hru jakéhosi „zasvěcení“ spolu s hrdinou, který pátrá po pravdě a ve chvíli, kdy si myslí, že ji konečně odhalil, rozlouskl, nachází další a další iluzi. Co je pravda? Co je lež? Autor vtáhne čtenáře okamžitě do děje tak, že odmávnete připravovaný výlet, oželíte spánek v pracovním týdnu, protože se prostě od knihy nemůžete odtrhnout. Přece nemůžete odejít od knihy, když autor zakončí kapitolu větou:“ A pak ty záhady začaly.“
Příběh vás pohltí. Milovník literatury si bude pomlaskávat nad četnými odkazy Shakespearových her, ten kdo má rád v knihách výstižné popisy postav, míst, vztahů si jich užije vrchovaté porce.
V předmluvě John Fowles píše, že původně se kniha měla jmenovat Božská hra. Ano, byl by to jistě výstižnější název. Ale to nic nemění na skutečnosti, že Mág stojí za přečtení.
P.S. Vždy, když dočtu knihu, poctivě si ji zapíšu do seznamu přečtené literatury. Název, autora, rok a měsíc. Každoročně to čítá tak stovku knih. Kvůli tomuto textu jsem prolistovala zápisky tři roky zpět a zjistila, že během té doby jsem přečetla jeden jediný skutečně velký román.
Ukázka:
„To proto, že v tajemství je energie. Tajemství vlévá energii do každého, kdo hledá jeho objasnění. Jestliže prozradíte podstatu tajemství, ochudíte tím prostě ostatní hledače o důležitý zdroj energie. A vědecký pokrok nic? Vědecký pokrok samozřejmě ano. Řešení hmatatelných problémů, před kterými člověk stojí, to je otázka technologie. Já ale mluvím o celkovém psychologickém zdraví druhu, člověka. Člověk potřebuje záhady. Ne jejich řešení.“
Autorkou recenze je Petra Moravcová. Děkujeme!
Mág v e-shopu