Stalo se vám už někdy, že sotva jste dočetli knihu, začali jste ji číst znova od začátku? Ne za měsíc, ne za týden, ale hned? Nalistovali jste dobrovolně znovu první stránku a ponořili nos do stejných vod ?
Mně se to přihodilo s Jehlou v kupce sena.
Detektivka?
Možná.
Silný příběh?
Každopádně.
Četla jsem skoro bez dechu a ve chvíli, kdy skončila poslední věta, bylo mi najednou strašně líto, že už s detektivem Lascanem nebudu sdílet jeho myšlenky, a že ten šílený svět, který kolem mě Ernesto Mallo rozprostřel, najednou zmizel.
Místo? Argentina. Buenos Aires.
Čas? Období vlády vojenské junty, osmdesátá léta minulého století.
Detektiva Lascana zavolají k ohledání dvou mrtvých těl nalezených poblíž řeky Riachuelo. Na místě ovšem k překvapení dotyčného leží těla tři. Dvě z nich má na svědomí vraždící komando vojenské junty. Třetí případ je docela jiný…
Přiblíží se k rohu a z mlhy se vynoří scéna vojenského zátahu. Dva olivově zelené nákladní vozy Bedford blokují vjezd do ulice. Vojáci s puškami Fal a samopaly. Linkový autobus s otevřenými dveřmi. Podél jeho boku, zády k vojákům, stojí všichni cestující s rukama nad hlavou a mlčky čekají, až na ně přijde řada: nejdřív je podrobí osobní prohlídce a pak je vyslechne poručík s tváří krutého dítěte.
Lascano je lhostejně míjí. Nějaký nováček se na něj podívá, otočí se k poručíkovi v očekávání rozkazu, který nepřijde, a pak se opět obrátí k Lascanovi. Ten mu oplatí tvrdým velitelským pohledem, zírá mu upřeně do očí, až přinutí vojáka sklopit zrak. Pomalu se rozednívá.
Než dojde ke garáži, projedou kolem něj vojenské náklaďáky. Do prvního naložili mladíka a dívku v květovaných šatech, zhruba ve věku Marisy, když se s ní seznámil. Vrhne na něj krátký zoufalý pohled, jenž mu projede páteří jako elektrický šok při výslechu. Pak ji spolkne mlha. Lascano zamíří k temnému vchodu do garáže. Začíná nový den.
Brzy se na scéně objeví ještě jedna žena, pro kterou má najednou Lascano chuť se začít holit, vařit nejen špagety a pomýšlet na barevnější život než jen truchlit a donekonečna si vybavovat notně ohlazené vzpomínky na svou mrtvou manželku. Aby to ale nebylo tak jednoduché, Eva, do které se zamiloval, je ilegální aktivistka a musí se skrývat.
Co mě ještě dostalo?
Mrtví na každém kroku. Drogy. Popravy na počkání. Zvuk střelby z kulometu na vás vykukuje za písmenky i souvětími. Drsný kraj, drsný mrav. Řekli byste deprese na depresi bez pověstného světélka na konci tunelu.
Ani náhodou!
Ernesto Mallo se celou dobu opírá o sílu hlavního hrdinu a detektiv Lascano skutečně působí jako blikající hvězdička naděje v tom šíleném světě plném morálního marasmu s absencí jakýchkoli pravidel, zmoženém korupcí a násilím. Lascana prostě není možné si neoblíbit. Fandíte mu a jeho lásce až do úplného konce.
A ještě jedna věc.
Moc zajímavý je taky literární styl. Neobvyklý, netradiční, nekonformní. Jasné stručné věty. Střihy jako ve filmu. Přímá řeč je v textu psána kurzívou jako souvislý text vět za sebou, bez uvozovek. Jen z kontextu tedy poznáte, která osoba říká to, co říká. Někdy se možná seknete, a o to větší dobrodružství na vás čeká o pár řádek dál.
Zavři dveře. Jak to šlo? Bez problémů. Máš prachy? Tady. Spočítals je? Řekli mi, abych je spočítal, tak jsou spočítaný. Dvacet táců. Byl dědek spokojenej? Jakmile uviděl ty dvě snědý pusniky, začal slintat. Říkal něco? Nic, jen mi dal prachy a vypakoval mě ven.Fajn, teď jdi dolů a hlídej, ať je všechno v cajku. Už jdu. Mluvil jsi s tím lampasákem? Jo, máme volnou ruku. Zavři za sebou.
Knih s takovým příběhem je jak jehel v kupce sena.
Nenechte si ji ujít.
Kniha Jehla v kupce sena v e-shopu.