Ona to vlastně není dobře položená otázka, ale titulek má být krátký 🙂 Takže jinak: jak dlouho byste měli mít přístup k obsahu, který je tzv. chráněn nějakým tím DRM? (Jen pro připomenutí: DRM je způsob, jak omezit použití souboru s e-knihou (nebo jiného) jen na určité zařízení, pro určitého uživatele, na přesně vymezenou dobu nebo podobně. Účelem DRM – Digital Rights Management – je zajistit autorům a vydavatelům dostatek peněz z prodejů a omezit ztráty vzniklé nelegálním kopírováním.)
Tak podle tohoto článku (zdroj: TeleRead) se zdá, že RIAA a MPAA má jasno: prý nemáme čekat, že když si koupíme soubor s „chráněným“ obsahem (písničkou, e-knihou, …), tak jej budeme moci používat pořád. Takže až třeba WalMart v říjnu 2009 ukončí provoz svých DRM serverů, veškerá hudba zde zakoupená bude k nepotřebě. K ničemu. Pokud si ji do té doby nevypálíte, přijdete o ni. Leda kdybyste ji zbavili toho DRM, ale to je přece nelegální, tedy aspoň v USA.
Tak mě napadá, mám v knihovničce pár celkem starých knih. Mají určitě desítky let. A pořád se dají číst, i když zub času na nich zahlodal. Proč to samé nejde s digitálními verzemi? Pro mě to je jasný podvod a jeden z hlavních argumentů proti DRM.
Ono to ale je celkem konzistentní s faktem, že koupí e-knihy (souboru s konkrétní knížkou) se koneckonců nestáváte jejím majitelem. Je vám pouze pronajmuta, viz kauzu s Orwellovými knihami staženými z distribuce Amazonu).
Je to divná doba, kdy se nám některé velké firmy snaží podsunout nové významy slov jako pirát, krádež, intelektuální vlastnictví, koupit, neomezené, … Orwell by jistě měl radost, jak se jeho Newspeak stává skutečností.