Franziska se u nás proslavila romány pro ženy. Hrdinkami jsou ženy středního věku, které náhle musí čelit kompletní (a nepříjemné) změně celého života. Co stálo za stvořením těchto bestsellerů?
Co bylo tím přelomovým okamžikem, kdy jste se rozhodla stát autorkou?
Nikdy jsem se vlastně přímo nerozhodla, že se stanu spisovatelkou, jen jsem si to vždy moc přála. Dlouhá léta jsem žila s tímhle přáním, ale nedokázala jsem se dostat přes nedokon
čené úvody k románům. Vystudovala jsem psychologii a pracovala jako psychoterapeutka, později jako novinářka a lektorka. Ve 39 letech jsem dostala nabídku na napsání odborné publikace, a to byl průlom. Ještě ani nebyla dopsaná a mně se psaní tak zalíbilo, že jsem se pustila do prvního románu, Šampaňské a heřmánkový čaj.
Ich habe nie den Entschluss gefasst, Schriftstellerin zu werden, ich habe es mir nur immer sehr gewünscht. Dieser Wunsch hat mich jahrelang begleitet, doch über unvollendete Romananfänge bin ich nie hinausgekommen. Ich habe Psychologie studiert und als Psychotherapeutin gearbeitet, später war ich Journalistin und Lektorin. Mit 39 bekam ich den Auftrag ein Sachbuch zu schreiben, und das wurde mein Durchbruch. Es war noch nicht ganz fertig, da habe ich mich schon hingesetzt und meinen ersten Roman geschrieben, „Champagner und Kamillentee“.
Co bylo na cestě za vydáním první knihy to nejtěžší?
Ne mém prvním románu nebylo zvlášť těžké vlastně nic. Všechno šlo úplně jednoduše – skoro jako v pohádce. Napsala jsem ho snadno a rychle, nakladatelství – pracovala jsem pro ně jako externí lektorka – ho bez komplikací přijalo a hned po vydání se stal bestselerem, což nikdo z nás nečekal. Prostě jako v pohádce!
An meinem ersten Roman war gar nichts schwierig. Alles war ganz einfach – beinahe wie im Märchen. Ich habe ihn ganz leicht und in sehr kurzer Zeit geschrieben, der Verlag, für den ich als freiberufliche Lektorin arbeitete, hat ihn sofort genommen, und nach Erscheinen wurde er – sehr überraschend für uns alle – sofort zum Bestseller. Wie im Märchen eben!
Je psaní tou hlavní denní aktivitou, nebo se věnujete i něčemu jinému?
V poslední době už nepíšu tak rychle a snadno jako u prvního románu, někdy to jde dost ztuha, ale když mi to píše, pracuji v podstatě souvisle od rána do večera. To už mi pak nezbývá energie ani zájem pro jiné aktivity. Jinak ale ráda čtu, chodím do kina, setkávám se s přáteli, chodím ven a do přírody.
Mittlerweile schreibe ich nicht mehr so leicht und schnell wie bei meinem ersten Roman, es geht oft nur schwer voran – aber wenn es gut läuft, nutze ich die Zeit und schreibe tatsächlich von morgens bis abends. Da habe ich dann nicht mehr viel Energie oder Interesse für anderes. Ansonsten lese ich viel, gehe ins Kino, treffe mich mit Freunden, bin sehr gerne draußen in der Natur.
Jaká kniha ve vás zanechala největší dojem?
Přečetla jsem toho dost, a je tolik výborných knih! Spontánně mě napadá jedna, která mě ovlivnila nad jiné – Tolstého Anna Kareninová. Proč? Nejenom pro své skvělé vypravěčství, ale i kvůli mimořádné hloubce a intenzitě a také proto, jak hlubokou znalost lidského nitra obsahuje. Sám autor, jak víme, ve svém životě touto znalostí vždy nedisponoval… ale to jsou právě ty zvláštní schopnosti velkých spisovatelů.
Ich habe so viel gelesen, und es gibt so viele gute Bücher! Aber spontan fällt mir vor allem eines ein, das mich sehr beeindruckt hat: Leo Tolstois „Anna Karenina“. Warum? Es ist nicht nur grandios erzählt, es hat auch besondere Tiefe und Intensität und enthält viel Menschenkenntnis und Klugheit – über die Tolstoi, wie wir wissen, im wirklichen Leben nicht immer unbedingt verfügte. Aber das sind eben die besonderen Fähigkeiten großer Schriftsteller.
Čtete opakovaně nebo i pravidelně své knihy?
Když knížku držím čerstvě vytištěnou v ruce, tak ano. Protože jako hotová kniha se čte jinak než v rukopise nebo v korekturách. Vidím tam vždycky věci, které by se daly vyjádřit líp, ale taky mám radost zase z jiných míst, protože najednou vidím, že se opravdu povedly.
Wenn ich sie frisch gedruckt in Händen halte, ja. Weil sie sich in Buchform wieder anders lesen als im Manuskript oder im Umbruch. Da finde ich dann manches, was ich besser machen könnte, und über anderes freue ich mich, weil ich hier noch mal deutlicher sehe, dass es gelungen ist.
Na jakou otázku byste chtěla odpovědět, ale ještě nikdo vám ji nepoložil?
Ta otázka se mi moc líbí a opravdu jsem se nad ní zamyslela, ale ne – nenosím v sobě teď žádnou odpověď, která jen čeká na to, až se na ni někdo zeptá.
Die Frage gefällt mir sehr, und ich habe ernsthaft überlegt, aber nein – es gibt keine Antwort in mir, die nur darauf lauert, dass endlich gefragt wird.
Chtěla byste něco vzkázat svým fanouškům?
Jednoduše – díky. Bez čtenářů by nebyli žádní autoři, bez zájmu českých čtenářů by moje knihy v češtině ani nevyšly. Můj český nakladatel byl vůbec první zahraniční vydavatel, který se pro můj román Šampaňské a heřmánkový čaj rozhodl, a vzpomínám si, že to pro mě byla velká radost a čest. Mezitím v češtině vyšly už tři moje knihy a já mohu jen znovu říct – díky.
Einfach nur danke. Ohne Leser gäb‘s keine Autoren, ohne das Interesse der tschechischen Leser gäb‘s meine Bücher in Tschechien nicht. Mein tschechischer Verlag war der erste ausländische Verlag, der meinen Roman „Champagner und Kamillentee“ übersetzen wollte, und ich kann mich noch gut erinnern, dass ich es als große Freude und Ehre empfand. Mittlerweile sind drei meiner Bücher ins Tschechische übersetzt, ich freue mich immer noch darüber und kann nur wieder sagen: danke.
O autorce
Narozena: 1951, Německo
Narodila se roku 1951 v Hamburku. Původním povoláním je psycholožka a na toto téma vydala několik odborných publikací. Celosvětový úspěch jí však přinesl až román Šampaňské a heřmánkový čaj, vydaný v roce 1992 a přeložený do mnoha jazyků. Po dlouhých sedmi letech pak publikovala druhý, stejně úspěšný román Lepší holub v hrsti. Dnes autorka žije a pracuje v Mnichově.
Tituly v elektronické podobě najdete na Palmknihách a eReadingu
