Trochu jako Hemingwayova novela Stařec a moře se spoustou postav, kde se nejdřív řeší krása a vztahy a potom problémy s bouří z moře a prací. Co nakonec může být silnější – láska k člověku anebo láska k přírodním jedinečnostem, kterým někdo ubližuje?
Název: Stříbrná zátoka – Autor: Jojo Moyes – Počet stran: 368 – Nakladatelství: Ikar – Rok vydání: 2015 – Moje hodnocení: 3/5
Ale zpátky na začátek. Hlavní postava v podání Lizy McCullenové žije v klidné australské zátočině s lidmi, kteří ji znají a kde vychovává sama svou dceru Hannah. Všechno probíhá jaksi v běžných kolejích, taky ta linka chvílemi dosti nudí. Naštěstí přijdou brzy další postavy, které vše rozproudí, aby to zas taková nuda nebyla. Nebo jo?
Od Jojo Moyes jsem zvyklý, že do svých příběhů vkládá silné emoce, které znovu nechyběly, bohužel pro mě ale někdy trochu přitažené za vlasy. Jestli čekáte něco na podobné bázi jako dílo Než jsem tě poznala, není tomu tak. Dějová linka, která je vyprávěna z několika pohledů, mi vůbec nepřirostla k srdci, přestože jsou tam mnohdy skvělé myšlenky, které vás nadchnou a strhnou sebou.
Nádherně se autorce podařilo vystihnout vnitřní pocity, jak člověk trpí, když ho zasáhne smrt nejbližšího člověka. Jak dokáže to životní trauma člověka poznamenat na celý život. O to víc pak člověk ochraňuje své blízké. Kniha je plná utrpení a lží, ale také naplněna láskou a přírodní krásou.
Jak těžké je zachránit něco, co už je pomalu odsouzeno k zániku? Může jeden člověk změnit klidné místo v turistické letovisko? Kam se podělala rodinná idyla a kdo ji nakonec znovu obnoví? A co přinese příchod té, která už tu nemá z hlediska Boha co dělat?
*
Natáhl jsem se po ní, abych ji přiměl si zase lehnout; říkal jsem si, že možná když se pomilujeme, nebudeme si už navzájem připadat tak cizí. Ale ona se mi vysmekla, jediným plynulým pohybem vstala, obešla postel a přistoupila k onu. Měsíc stál vysoko na nebi, obloha byla jasná, takže bylo nádherně vidět celou zátoku. Moře se čarovně třpytilo, světla vzdálených lodí k nám po inkoustově černých vlnách posílala drobné žebříčky světla a všude kolem zátoky se nejasně tyčily kopce, jakoby ztemnělé tajemstvím.
*
Za recenzní výtisk děkuji eshopům Palmknihy – eReading. Eknihu koupíte zde:
