Adolf Hitler a jeho únik. Jaká spojitost existuje mezi tajnými plány, výzkumem, vývojem nových technologií a Československem, respektive územím tehdejšího protektorátu Čechy a Morava, či Evropskou unií?
Druhá světová válka zhatila desítky miliony životů, většinou obyčejných lidí, kteří se do ní dostali takříkajíc nevinně. Žili totiž v době a v místě, kde je hrůzy té nejhorší války v dějinách “semlely”.
Nicméně právě 2. světová válka bývá velmi často stěžejním motivem nejrůznějších thrillerů a románů. Řada jejích tajemství je dodnes utajena, některá jsou světu dávno známá. Možná i proto se jí spisovatelé tak rádi “chytají” ve svých literárních počinech.
Dva příběhy s jedním průsečíkem
A právě tematice 2. světové války a jejího přesahu do současnosti se ve své knize Morgenland s podtitulem Za největším tajemstvím třetí říše věnuje její autor Richard Sklář. Historie, tajemství, konspirační teorie, Evropská unie… To vše v knize čtenář najde.
V jedné časové rovině pak autor rozjíždí ve své fantazii příběh z konce 2. světové války. Rudolf Honig, prostý vesnický kovář z Malé Morávky, je zajat. Před postupující frontou se mu ale podaří i se svým věznitelem, důstojníkem SS Dieterem von Richterem, uniknout. Cesty osudu svedou oba raněné prchající do přísně utajené továrny na území dnešního Polska, kde se nachází Hitlerova zbraň odplaty. Honig s von Richterem jako oko v hlavě střeží tajemství, svěřené jim nejzáhadnější ženou třetí říše. Ono tajemství v paralelním příběhu prosákne do dnešních dní.
V druhé časové rovině v nedávné současnosti začne vše na první signální nevinně vyhlížejícím telegramem, díky němuž se ostravskému automechanikovi Hynkovi Ambrožovi vybaví vzpomínky na studentskou brigádu před třiceti lety. Ovšem nevinně působící telegram a dění v blízkosti ostravské Malé Morávky rozjede akce kolem tajemství 2. světové války a mašinerii záhad, zločinů a bojů o lidské životy i samotnou Evropskou unii. A průsečíkem toho všeho je prastará oblast s původním názvem Morgenland…
A máme tu konspirační teorie
S knihami postavenými na historii a konspiračních teoriích se v posledních letech doslova roztrhl pytel. A to nejen na scéně české, ale rovněž na té celosvětové. Některé lze řadit mezi ty zdařilé a lehce uvěřitelné, a to i v případech, kdy jde o fikci. Jiné už jsou spíše šity horkou jehlou a je vidět, že jejich autorovi “ulítla fantazie” až příliš, případně že se při jejich psaní místy spíše trápil, než aby se bavil.
Z knihy jsem tak trochu na vážkách, místy se čte jeho kniha sama, v některých fázích se čtenář může ztrácet, a to nejen v rovině obsahové, faktické, ale rovněž po stránce jazykové. Na můj vkus ale autor až příliš chrlí ostravismy a nářečí. Na druhou stranu v obecné rovině je i tímto jazyk živ a vyvíjí se a zanechává po sobě stopy.
Autorovi knihy se nedá vytknout snaha o vytvoření thrilleru s konspiračními prvky s jádrem v 2. světové válce a rozuzlením v současnosti, včetně ohrožení špiček Evropské unie. Proti gustu žádný dišputát. Na druhou stranu musím říci, že méně je někdy více. Místy totiž ten zapletenec v obou časových rovinách působí až příliš zdlouhavě, zamotaně a ztrácí potřebný spád.
Studna je zarámovaná
Sklářem používané heslo Studna je zarámovaná mě poměrně pobavila. Evokovala ve mně totiž tak trochu hlášku (resp. heslo) Šaty jsou ve skříni? z filmu Zítra vstanu a opařím se čajem. Obojí přitom mělo stěžejní motiv – Hitlerovo fašistické Německo, resp. třetí říši.
Pohled mu sklouzl na bezvládné tělo ležící opodál. Perlíkem rozbitá lebka souseda hospodáře neskýtala moc hezký pohled, ale naštěstí muž ležel tváří k zemi. Rudolf by nesnesl ten prázdný, kalící se pohled, třeštící bulvy kamsi do neznáma. Znovu se dal do práce a krumpáč mu ve zmrzlé zemi s jiskrami odskakoval. Určitě bylo patnáct pod nulou. Záruka rychlého chladnutí ještě před hodinou hodně živého člověka. Bude ho muset do té mělké díry polámat, jestli si nepospíší. Proto zabral s novou vervou a kopal tak usilovně, jak jen to šlo. Se svědky si hlavu lámat nemusel. V tuhle denní dobu bývali všichni zalezlí a hřáli se u kamen. Chlapi po celodenní práci v lese nebo fabrice se šťopičkou načerno pálené kořalky, ženy se motaly kolem hrnců, děcka musela před večeří poklízet dobytek. Venku skutečně nebyla ani noha.
Rudolf Honig, veterán z Velké války. Po demobilizaci v roce 1919 se jako jednadvacetiletý, už tenkrát notně hřmotný, usadil ve vesnici Klein Mohrau pod kopci Gesenke v Ostsudeten. Starousedlíci jej po několika těžkých letech přijali, však také zručného kováře bylo zapotřebí. Později mu starosta nabídl opuštěnou chalupu u potoka s číslem 63. Tu šikovně opravil, našel si ženu, zplodil tři děti a provozoval řemeslo. Situace se změnila v říjnu 1938, kdy musel oprášit své znalosti němčiny. Pořád ale cítil, že více patří k hrdému Československu a do Jeseníků než k Říši.
Dnes, kdy už jsou všichni přesvědčeni, že válka brzy skončí, se Rudolfovi obrátil život naruby. Zabil souseda. Jednou ranou, velkým kladivem. Pak zpanikařil, vzal ho na záda a přes Kapličkový vrch zanesl tady, pod skálu nad bývalým hamrem s číslem 75. Pořád nedokázal pochopit, co a jak se stalo. Všechno si to chtěl zpětně vybavit vteřinu po vteřině, ale v hlavě měl jen něco jako cáry mokré vaty. Bílé zatmění, tlumené divokým hučením v uších. Odehrálo se to tak rychle a náhle. Copak by ho dnes ráno, kdy si ještě za úplné tmy zahříval ztuhlé tělo krajáčem vařící cikorky, napadla taková hrozná věc?
(Richard Sklář – Morgenland, str. 5)
Kdo je Richard Sklář
Richard Sklář (*1968) – je ostravský spisovatel, publicista, fotograf, marketingový a reklamní pracovník. Jeho knihy Vila na Sadové a Anděl smrti se záhy staly mezi čtenáři velmi oblíbenými. Jeho poslední knihou je právě tento recenzovaný román z období 2. světové války Morgenland.
Narodil se v Orlové, ale již přes dvacet let žije v Ostravě. Za tu dobu poznal spoustu zajímavých lidí a partyzánských stezek, což se následně odráží v jeho literární tvorbě. V 90. letech pracoval jako kondiční trenér Útvaru rychlého nasazení.
Díky svým kontaktům a zkušenostem zná i zapadlá a zapomenutá zákoutí Ostravy a využívá je ve svých příbězích. Jeho knihy si velmi rychle získaly silnou fanouškovskou základnu.
Pár slov na závěr…
Na exkurs do hrůz 2. světové války, ale také do současnosti, v níž jde díky odkazu z 2. sv. války rovněž o lidské životy, zve čtenáře autor na 352 stranách textu. Grafickou úpravu a sazbu zajistil TypoText, s. r. o., návrh obálky si vzal na svá bedra Ondřej Mikulecký. Knihu vydalo nakladatelství Grada Publishing, a.s., pod značkou Cosmopolis v Praze v roce 2018.
Kromě základních informací (kdo, kdy a kde ji vydal atd.) je kniha rozdělena na desítky spíše kratších kapitolek, přičemž každá má svůj vlastní název ve formě datace události, jejího místa a času. V závěru pak nechybí “titěrný doslov”.
Kniha je odvážným a zajímavým pokusem českého autora o román ve stylu alternativní historie a konspiračních teorií. Obrázek o knize si už ale udělejte každý sám. Vázanou knihu s přebalem mi k recenzi poskytlo nakladatelství Grada Publishing, a.s., za což děkuji. Za elektronickou verzi (e-knihu) pak děkuji také portálu palmknihy.cz.
eKnihu koupíte zde:
