Podruhé nevstoupíš do téže řeky, protože se nevyrovnáš tomu, co bylo. Pravda pravdoucí. Ale Christopher Moore se toho nezalekl a jelikož mě jeho předchozí kniha bavila, šel jsem do toho znovu.
Název: Použité duše – Autor: Christopher Moore – Počet stran: 360 – Nakladatelství: XYZ – Rok vydání: 2017 – Moje hodnocení: 4/5
A neprohloupil jsem! Potkal jsem zase všechny známé, které však od minule trochu změnili svá já. Charlie Asher již není aktivním obchodníkem se smrtí, který by pomáhal duším na onen svět, ale řeší svou tělesnou schránku. Dost pochroumanou a děsivou. Pomoci zbavit se nějak těla netvora by mu mohla jeho kamarádka z budhistického chrámu, která je jeho nejvěrnější přítelkyní. Podaří se mu to?
Vtipná dějová linka se ale rozděluje převážně mezi Sophii (dceru Charlieho), která si myslí, že je novou vládkyní nad Smrtí, a vysloužilého kapitána Alfonse Riveru, který se nevěnoval tomu, čemu byl vyvolen. A tak zemřelé duše mizí jaksi někam, některé obchodníky se smrtí obtěžuje bánší a svět se tak přibližuje k otevřeným branám do Podsvětí.
Kniha neztratila humor, který se opírá a silně dotírá i na současné problémy 21. století. Nejvíce mě zaujal vedlejší příběh s mostem Golden Gate Bridge, kam Moore vložil středobod mrtvolného vesmíru a srandovní zážitky, které vedou až do daleké historie. Jak snadné potom může být soužití natěrače a šlechtičny…
Proč tomu ale nedám pět hvězd, i když bych hodně rád? Chybělo mi tam něco navíc, co by předčilo předešlou knihu. Všechno tam zůstalo, nic se neztratilo, ale také se neobjevilo nic zajímavějšího. Nudit se ale nadále nebudete a o to tu vlastně jde. Pokusí se otevřít knihu a stát se také obchodníkem se smrtí?
Zaječení, Rivera to nebyl. Stisk na lýtku povolil, ochable zůstal ležet na kolejích. Střelba z brokovnice, postava, osvětlená chemickými loučemi, vykutálela se zpod traktoru, neohrabaně se postavila na nohy. Další výstřel z brokovnice a postava se otočila kolem dokola, padla na zem a s kvílením uprchla do tmy.
„Jste v pohodě?“ zeptal se Rivera. Jeho tvář se vynořila u kola na druhé straně traktoru.
„Jo. Co to kurva…?“ Viděl, jak sebou na zemi vedle jeho nohy cukají Morríghaniny drápy.
Za recenzní výtisk děkuji eshopům Palmknihy – eReading. Eknihu koupíte zde:
