Mezigalaktické bitevní pole vás vítá!
Ruslan je průměrný mladý muž, který se životem spíše bezduše potlouká. Ujíždí na lahváčích a počítačových hrách. Většinu svého dne tak tráví s nosem zabořeným do obrazovky. V alternativním světě z pixelů a zdrojových kódu je dokonalým hrdinou. Stratégem, který si s prstem v nose poradí s kdejakou vesmírnou flotilou. Dokáže zorganizovat na první pohled neznámé hráče a vytvořit 
z nich smrtící tým. A právě po jedné obzvláště vydařené misi ho kontaktuje cizinec, který pro něj má nabídku, která se neodmítá. Velký balík peněz spolu s pozvánkou do virtuální reality, která je určena pouze světové elitě. Jenže, co když je v tom nějaký háček?
Avšak zvědavost je mocná dáma, a tak mladík na schůzku přeci jen dorazí. Po dlouhém večeru plném klábosení, popíjení drahých alkoholických nápojů spojeného s konzumací obrovského množství jídla se chlapík najednou probudí uprostřed ničeho. Prostředí, v němž se z nenadání ocitá vůbec nepoznává, stejně jako postavu, kterou obývá. Obtloustlý muž středního věku, který je navíc závislý na drogách? Že by to byla ta počítačová hra? Jenže jak se do ní dostal a proč podepsal půlroční kontrakt? Kostky jsou vrženy, a tak nezbývá nic jiného než hrát, a především pak vyhrát!
„Ach!“ Nikdy by mě nenapadlo, že mě bude šokovat pohled na mou vlastní ruku.
Ani nevím, co mě vyděsilo víc: fakt, že jsem měl nehty nalakované tmavě modře a zeleně, černozelený prsten na mém ukazováku, zlatý řetěz na zápěstí s medailonem, na kterém byla dvě objímající se těla, nebo samotná ruka. Baculatá s krátkými prsty, které vypadaly, jako by jim chyběly poslední články. Za strach asi mohla kombinace toho všeho a přesvědčení, že ta ruka není moje! Sen zmizel jako mávnutím kouzelného proutku. Prudce jsem se posadil na posteli a rozhlédl se.
Netušil jsem, kam jsem se to dostal. Byl jsem v souměrné místnosti průměrné velikosti, bez jakýchkoli oken nebo dveří. Stěny tvořily kamenné dlaždice drsné na dotek a vlažné, jako by skrývaly topení. Neviděl jsem žádný zdroj světla, ale viděl jsem dost dobře, abych rozeznal hrany objektů. V místnosti byl jediný kus nábytku, postel, na níž jsem se probral. Obrovská postel, dost velká pro tři nebo čtyři lidi. Na podlaze byl tlustý rudý koberec, který se mi pod nohama prohýbal…
Michael Atamov – Sektor osm
Originální název: Sector Eight
Rok vydání: 2018 (Originál vydán 2015) 0
Počet stran: 304
Vazba knihy: Měkká
Nakladatelství: Fantom Print
Skutečnost nebo vymoženost moderních technologií?
Ze začátku se ocitáme v našem světě, ale netrvá to dlouho a jsme bezhlavě vrženi do jiné reality plné jedniček a nul. Skok do neznáma, který trápí spíše hlavního hrdinu než samotné čtenáře, pro která se příběh nevyvíjí až tak obrovskou rychlostí. Ti jsou naopak postupně seznamováni s tím, jak online dimenze funguje. Před fanoušky Lit.RPG se rozprostírá celé neprobádané území sestávající z mnoha nejen lidských ras, které, ale společně čelí velké hrozbě v podobě silného nepřítele, který má tu moc vymazat všechny a všechno z povrchu zemského.
V této dimenzi se nehraje jen na ostré lokty, bystrou hlavu a taktické vedení. Ke slovu se dostává především politika a vztahy s ostatními. Ono lavírování mezi menším zlem může mít ve výsledku dalekosáhlejší dopad, než se zprvu může zdát. Pilotní představitel tak nemá vůbec na růžích ustláno, právě naopak, musí napravit chyby svého předchůdce ještě dřív, než mu někdo šeredně půjde po krku. I když ono samotné napravování reputace také něco stojí.
Na růžovém gauči se rozvalovala tlustá stará dáma v dlouhém županu. Na vlasech měla zlaté natáčky a obličej měla pokrytý vrstvou nějakého mastného krému. Pomalu ke mně otočila hlavu a podrážděně vyštěkla: „Georgi, já to myslím vážně! Už toho mám dost! Pokud se mě budeš snažit vyděsit a ječet, jako by tě na nože brali, vždycky, když se probereš po krystalech, tak se s tebou opravdu konečně rozvedu! Rozumíš, co ti říkám?“
V jejím proslovu mě okamžitě zaujalo několik věcí. První a nejdůležitější fakt: ta stará tlustá kráva je moje manželka. Tomu se mi nechtělo věřit, protože opravdu nebyla můj typ. Ale když jsem se na ni znovu podíval, mohl jsem si přečíst informace v okénku, které se objevilo vedle.
Marta royl Valesy ton Mesfelle-Kyle, princezna hvězdného království Fastel, vládkyně planety Fastel-XI
Věk: 38
Rasa: člověk
Pohlaví: žena Vztah
k tobě: manželka
Třída: aristokratka
Úspěchy: žádné
Sláva: +2
Reputace: -9
Předpokládaný osobní názor na tebe: -57 (nenávist)
Názor království Fastel na tebe: -11 (nechuť)
Opravdu to byla má manželka! A z nějakého důvodu mě nenáviděla! To je ale překvapení. Druhou zajímavostí byla výhrůžka, že se se mnou opravdu konečně ně rozvede. Co to mělo znamenat? Že jsme už byli v podstatě rozvedení, ale ještě to nebylo úplné? Přišlo mi to divné, ale nebyl jsem schopný najít víc informací o tom, proč máme tak napjaté vztahy.
Prudce se rozvíjející žánr opět chrlí novinky nejen pro zapálené hráče!
Knižní hrdinové byli opravdu obstojní. Jen od androidí sekretářky jsem toho čekala krapet víc. Dobře vymyšlený dílek skládačky se záhy ukázal býti poměrně rušivým elementem. Naproti tomu zdánlivě vedlejší charakter, princezna Lika, která měla hrát druhé housle si mě okamžitě získala. Dívenka překypující fantazií,jenž se nezalekne žádné výzvy byla přesně tím pravým hybatelem příběhu.
Dobře rozjetý začátek série, který v sobě skrývá opravdu moře potenciálu. Příjemní protagonisté a výborné prostředí do něhož je dějová linka situována. Jen škoda toho useknutého konce, který byl po všech stránkách zbytečný. Jistě je třeba vygradovat závěr a nalákat příznivce na další díl, ale čeho je moc, toho je příliš. Pokud patříte mezi herní nadšenci, popřípadě sháníte lahodnou jednohubku se kterou byste si zpříjemnili pár podzimních večerů, tak jste na správné adrese!
„Mluvil něco o zničených vejcích a pomstě na Oranžovém rodu. Ale abych pravdu řekl, moc jsem nechápal, co to mělo znamenat.“ „Tak takhle to bylo…“ řekl můj zaměstnavatel překvapeně a zjevně mu to nahnalo strach. „Takže kudlani opravdu měli důvod, i když je to stará záležitost. Při prvním kontaktu s jejich rasou jsme my lidé jednali poněkud přehnaně. Občas naši průzkumníci našli pěknou planetu, kde by mohli vybudovat lidskou civilizaci, ale už tam byl inteligentní život. Naši zvědové hlásili, že kudlanky obývající Sival-II jsou hodně technologicky zaostalé a příliš agresivní, než aby se s nimi dalo rozumně vyjednávat. Chybně se rozhodli jednat v přesvědčení, že se o události na vzdálené zapadlé planetě nikdo nedozví… Admirál Bayagor royl Stashek ton Mesfelle jednal na základě nedostatečných informací a podcenil vojenskou i ekonomickou sílu Roje a jejich spojenců. Po té osudové chybě následovalo padesát let mezihvězdné války. Mezi Gamma Isejeky zůstávají ještě neporažení fanatici. Nenávidí naši rasu a myslí si, že Oranžový rod, k němuž admirál Bayagor royl Stashek patřil, nezaplatil za tu dávnou chybu dostatek lidské krve.“
V hlavě mi vířila spousta otázek, ale Georgij mi náhle oznámil, že náš hovor bude končit, protože se brzy proberu. Hned poté mě do očí udeřilo prudké světlo, nos mi zaplnil zápach čpavku a já se probudil.
E-knihu zakoupíte na těchto stránkách:
Odkaz na knižní blog autora recenze:
