Chris Carter se mi dostal pod kůži. Možná i trochu víc než František Kotleta. I když… oni jsou pánové každý z jiného žánru – čili je nejde tak úplně srovnávat. Nicméně, dnes se dozvíte, jak u mě uspěl či neuspěl s druhým dílem, protože jsem se rozhodla přestat skákat sem a tam a jedu to hezky tak, jak se má. Jinak – kdo to ještě neví – 10. 10. 2018 vychází díl číslo devět!!! S názvem Galerie mrtvých! (v tuto chvíli, kdy recenze vychází, tedy již vyšel)
Ví, co tě na smrt vyděsí…
V losangeleském kostele leží na oltářních stupních zkrvavené, bezhlavé tělo kněze. Je pečlivě naaranžované, nohy natažené, paže zkřížené na hrudi, ale nejhrůznější ze všeho je, že hlavu kněze někdo vyměnil za hlavu psí.
Ze začátku je detektiv Robert Hunter přesvědčený, že jde o rituální vraždu. Jenže když se objeví další mrtvoly, je nucen situaci přehodnotit. Všechny oběti zemřely způsobem, kterého se bály ze všeho nejvíc. Jejich nejstrašnější sny se staly skutkem. Ale jak o nich mohl vrah vědět? A co spojuje tyto zdánlivě nahodilé oběti?
Hunter se ocitá na stopě přízračného a sadistického vraha – někoho, kdo má zřejmě schopnost číst myšlenky svých obětí. Někoho, kdo dokáže vycítit, co oběť nejvíc vyděsí. Někoho, kdo se nezastaví před ničím, aby dosáhl svého zvráceného cíle.
Chris Carter je původem Ital, narozený v Brazílii. Vystudoval psychologii a chování zločinců na Michiganské univerzitě. Jako člen týmu soudní psychologie michiganského státního zastupitelství vyslýchal a studoval mnoho zločinců včetně sériových a mnohonásobných vrahů, odsouzených k doživotním trestům.
Začátkem 90. let se Carter přestěhoval do Los Angeles, kde strávil deset let jako kytarista v různých glamrockových skupinách. Pak opustil hudební branži a stal se spisovatelem na plný úvazek. Nyní žije v Londýně. Jeho první román je Dvojitý kříž.
Navštivte jeho internetové stránky www.chriscarterbooks.com
Autor: Chris Carter
Nakladatelství: BB Art
Žánr: detektivka
Rok vydání: 2018 (originál vydán v roce 2010 – u nás v roce 2013 a druhé vydání 2016 – i když ereading uvádí 2018, z čehož jsem jemně jelen)
Počet stran: 344, ebook ve formátu epub 447
Série: Robert Hunter, díl druhý
Překlad: Jana Pacnerová
Očekávání:
Rozhodně napětí, masakr, žádné servítky, pořádný šrumec a jednu akci za druhou.
Skutečnost:
A pan Carter nezklamal. Robert i Carlos se mi dostali pod kůži. Tihle dva jsou skvělý a sehraný tým. Líbí se mi, že autor umí vyvážit rovnováhu mezi detektivkou a thrillerem a přitom ještě do děje vložit neuvěřitelné množství humoru. Vylíčí surovost a krutost vraha, zároveň ve vás vyvolává dojem, že je to reálné – zřejmě z toho důvodu, že čerpá ze své práce a skutečných případů – a k tomu všemu, aby toho nebylo málo, vás baví.
Naservíruje vám tedy lahodný koktejl, v němž se mísí husí kůže, údivem otevřená ústa dokořán plus bránice pošimraná smíchem po jedné z Robertových hlášek. Tedy, ony hlásí i ostatní postavy, ale Robert mě baví nejvíc.
„…„Tělo se musí před provedením pitvy umýt,“ přistoupil doktor Winston blíž k nerezovému stolu. Leželo na něm tělo zakryté dlouhou bílou rouškou. „Netřeba dodávat, že před umytím se musí tělo odstrojit.“
Hunter už tušil, co bude následovat.
„Když forenzní technici svlékli kněžskou sutanu, našli tohle.“ Doktor Winston odkryl tělo. Všichni tři muži na ně několik vteřin mlčky zírali.
„A kurva,“ zašeptal Garcia a přerušil tak napjaté ticho…“
Zapomeňme teď, že vyjma Dvojitého kříže, který je dílem číslo jedna, jsem četla i nějaké další – ano, jela jsem, já blbka, na přeskáčku – teď to doháním hezky popořadě. V díle prvním se dalo tušit, kdo vrah bude. Alespoň já jsem tip měla a byl správný. Tady… při vší úctě, pane Cartere, jste se mnou parádně vyběhl. Spekulací jsem měla několik. Stejně jako teorií a domněnek. Jak se závěr blížil, byla jsem si jistá, že tuším, odkud vítr fouká (a určitě jsem nebyla sama) a pak… pak to přišlo… šmrnc! A všechno špatně! Zůstala otevřená pusa a pocit, že bych pana spisovatele nejradši vzala knihou po hlavě za jeho dokonalost.
Nedává to smysl? Mlátit autora za naplnění všech čtenářských snů? Vždyť mi vlastně naservíroval dokonalou knihu za pět z pěti a já ho chci bít? Ano! Protože kam hodlá laťku zvednout příště? Minule jsem mu dala čtyři, protože rozhodně bylo co zlepšovat. Jenže co by chtěl zlepšovat teď? Už má vyladěno k dokonalosti! Mám snad proto menší chuť pustit se do knihy s pořadovým číslem tři? Ani omylem a právě v tom bude kámen úrazu. S vysoko nastavenou laťkou jdou i vysoká očekávání věcí příštích. Pane Cartere, tohle vám nezávidím. Jste machr. Nenacházím jedinou výtku. Skutečně ne. A že jsem se snažila. Od začátku do konce výborná práce a já se skoro zlobím, že vám nemůžu nic vytknout. Jste frajer. Klobouk dolů, všechna čest a rozhodně se brzy zase uvidíme!
„…“Ale proč dělal kruh kolem oltáře?“ zeptal se Garcia. „Nějaký rituál?“
Odpovědi se nedočkal. Všichni na chvíli umlkli.
„Jak jsem řekl…,“ přerušil mlčení Brindle, „… to vy musíte přijít na to, co to všechno znamená. Tyhle cákance krve, psí hlava nastrčená na krku kněze… Vypadá to, jako by se vrah pokoušel předat nějakou zprávu.“
„Jo, a ta zpráva je jsem zkurvenej magor,“ zamumlal Garcia s dalším pohledem na mrtvolu…“
Jinými slovy – pro fandy detektivek, kteří ocení surovost, otevřenost, propracovanost a hloubku… jako dělané. Nic pro slabé žaludky. Tohle vás nenechá spát, protože strach… strach je něco, co známe všichni. A Chris Carter se vám dostane pod kůži.
Za zaslání recenzní eknihy mnohokrát děkuji eshopům Palmknihy – eReading
Knihu si můžete zakoupit zde:
Autorem recenze je Kateřina Dušáková (Vendi)
