O Janu Masarykovi už vyšla řada knih, a tak by se mohlo zdát, že k jeho portrétu není co dodat, že pohled na život tohoto muže stojícího uprostřed dění dvou osudových krizí, které v roce 1938 o deset let později klíčově ovlivnily vývoj našeho státu a národa, je vyčerpávající. Autoři „pravdivého příběhu“, prvního uceleného a dosud zřejmě nejobjektivnějšího životopisu Jana Masaryka, napsaného živým, čtivým stylem, nás přesvědčují o opaku. Na základě dostupné literatury, a především zevrubného prostudování dosud neznámých archivních pramenů, nám podávají nový, překvapivý portrét politika, který vedle své lidové, veřejností určené masky, měl ještě jinou tvář, temnější a složitější, a jehož rozporuplný život byl opředen mnoha idealizujícími mýty. Vedle neznámých faktů z jeho soukromého života, stejně jako ze života rodiny TGM; přináší kniha také zasvěcený pohled do zákulisí československé zahraniční politiky, na jejímž utváření se Jan Masaryk ve své době výrazně podílel.
Název: Jan Masaryk – Pravdivý příběh – Autor: Pavel Kosatík, Michal Kolář – Počet stran: 464 – Nakladatelství: Mladá fronta – Rok vydání: 2016 – Moje hodnocení: 5/5
Poctivě napsaná kniha shrnující život i dílo našeho prvního ministra zahraničních věcí
Příběh Jana Masaryka byl mnohokráte převyprávěn a pravděpodobně není všem dnům konec. Poctivě napsaná kniha shrnující život i dílo našeho prvního ministra zahraničních věcí si snad své čtenáře vždy najde.
Kniha autorů Kosatíka a Koláře obohacuje hojnou „knihovnu“ zaměřenou na život a dílo Jana Masaryka. A protože patří mezi nejnovější, lze přepokládat, že je snad i nejúplnější. To konstatuji z pozice člověka tématu neznalého.
Knihu, ostatně jako mnoho jiných, lze posuzovat ze dvou hledisek: a sice, zda o Masarykovi a jeho životě a díle už něco víte či nikoliv, a zda jste jeho příznivcem nebo odpůrcem. Mám pocit, že každou ze čtyř variant čtenáře, která kombinací uvedených hledisek vychází, je nutno brát v potaz a každý z nich by tuto „recenzi“ napsal jinak. Sám sebe řadím, respektive před přečtením knihy jsem řadil, do typologie „neznalec – příznivce“.
Takovému typu čtenáře kniha nabízí velké množství faktografických informací (dobře ozdrojovaných) a velkou interpretační nadstavbu. Tu si autoři mohou dovolit, jsouce v bádání prvorepublikových reálií jako doma, o čemž svědčí jejich další publikační aktivity. Interpretační rovina je pro neznalce velmi cenná, neboť život a dílo Jana Masaryka zasazuje do dobového rámce a kontextů, které lze jinak dovozovat jen při studiu dalších zdrojů.
Příběh mladšího z Masaryků je velmi obsáhlý
V podstatě obsahuje celý Masarykův život od dětství až po jeho smrt na jaře 1948. Prolínají se v něm, jak jinak, rovina osobní a rodinná a pracovní. Nelze si představit, že by to u této osobnosti mohlo být jinak.
Jan Masaryk – člověk – byl osobností velmi rozháranou, poznamenanou duševní poruchou, kterou mu do vínku dala pravděpodobně rodina jeho matky. Rodinné prokletí jej pronásledovalo od mladických let a není vyloučeno, že se stalo i temnou silou vedoucí ho k odchodu ze života. Se vzrůstajícím věkem se jeho psychické problémy prohlubovaly. Významně ovlivňovaly jeho nepříliš vřelé vztahy s otcem a dalšími členy rodiny, s lidmi kolem něho a jeho pracovní výkonnost. Kniha poukazuje i na skutečnosti, které v minulosti nebyly příliš prezentovány, jako je např. Masarykův pobyt v psychiatrické léčebně během jeho prvního pobytu v USA.
Masarykovy psychologické předpoklady z něho vyprofilovaly osobnost s výrazně submisivními sklony upínající se k autoritám kolem něho, především k otci a E. Benešovi, ale na sklonku života třeba i ke Gottwaldovi.
Pokud se pokusím o objektivní pohled, musím napsat, že pochybuji o tom, že by Jan Masaryk byl schopen obstát v jakémkoliv trochu náročnějším povolání. Jeho závratná diplomatická kariéra je výsadou, které se mu dostalo díky jeho otci a rodinnému příteli Benešovi. Stavěla především na jeho komunikačních schopnostech a schopnostech vytvářet neformální osobní vazby. Na druhou stranu byl prost pracovní disciplíny a analytických schopností pro práci v diplomacii tolik nezbytných.
Jeho hvězda vyšla de facto během světové války, kdy v poměrech, kdy skutečnou exilovou zahraniční politiku vytvářel Beneš, Masaryk absolvoval přednáškové turné v USA, v němž se profiloval jako humanista a zároveň zarytý antifašista zároveň. Zpoza oceánu a později ve velmi populární sérii jeho rozhlasových vstoupení v BBC známých jako „Volá Londýn“ adresoval nacistům mnoho ostrých slov, díky nimž se vyprofiloval jako autorita mezinárodního významu.
Závěr Masarykova života byl žalostný v osobní rovině, ale snad nesrovnatelně více v rovině pracovní.
Je otázkou, zda to bylo vlivem politické naivity či neschopnosti analyzovat vývoj událostí, ale jeho vztahy s Gottwaldem a jeho režimem lze v podstatě považovat za hrubě poškozující zájmy Československa ale i demokracie jako takové. Jeho pracně nabité mezinárodní renomé vzalo rychle za své, což zpětně přispělo k prohloubení jeho depresí.
Autoři se snaží Masaryka zobrazit bez příkras a poctivě ukazují na jeho zásluhy i nedostatky. V podstatě z toho vyplývá, že se stal štvancem svého psychického zdravotního stavu.
Vydání z roku 2016 obsahuje dodatek věnovaný Masarykově smrti, respektive vývoji hypotéz jejích možných scénářů. Konstatuje se, že ani po čtyřech vyšetřováních nad okolnostmi Masarykovy smrti není jasno. Zejména dvě novodobá vyšetřování po listopadu 1989 podle autorů zoufale promarnila možnost udělat za životem Jana Masaryka důstojnou čáru.
Asi si budeme muset ještě počkat.
Za recenzní výtisk děkuji eshopům Palmknihy – eReading
