Na školním hřišti je po deseti letech vyzvednuta časová kapsle s představami tehdejších školáků o budoucnosti. Jedna ze zpráv nese nenávistnou předpověď smrti několika lidí. Uvádí ale jen jejich iniciály. Je opravdu třeba brát vážně vzkaz třináctiletého teenagera?
Detektiv Huldar tuší, že vyšetřování banálního případu ze školy dostal na starost jen proto, aby ho drželo stranou od skutečné policejní práce. Jeho poslední případ ho připravil o profesionální kredit i post šéfa oddělení. Přesto bere úkol vážně a obrací se na dětskou psycholožku Freyju, aby prozkoumala, co za dítě mohlo výhružný dopis napsat. Navíc by se s Freyjou rád usmířil. Na to ale pořád není vhodný čas, zvlášť když se oba znenadání ocitají uprostřed dalšího složitého případu.
Vynořuje se souvislost mezi dopisem a řadou událostí z poslední doby: ve vířivce na zahradě rodinného domu jsou nalezeny uříznuté ruce a jeho majitel je krátce nato brutálním způsobem zavražděn. Iniciály jeho jména jsou na seznamu dopisu z minulosti. Je to jen náhoda?
Když je objevena jiná mrtvola a další odříznuté části těla, Huldar s Freyjou se pouštějí do zběsilého závodu s časem, aby odhalili pisatele, oběti i vraha před tím, než dojde k dalším vraždám. Zdá se, že čas zúčtování nadešel…
Název: Černá díra – Autor: Yrsa Sigurdardottir – Počet stran: 352 – Nakladatelství: Metafora – Rok vydání: 2018 – Moje hodnocení: 5/5
Pokračování série s detektivem Huldarem a dětskou psycholožkou Freyou. Autorku mám ráda, líbila se mi její série s právničkou Tórou a tahle série, jejíž druhý díl jsem právě dočetla se mi snad líbí ještě o trochu víc.
Baví mne i lidské linie v případu – snaha Huldara o sblížení s Freyou, které se vždy někde „zaškobrtne“, i snaha Huldarovy šéfové a její ženské intriky. Mám vždycky trochu problém se jmény, na Islandu jsou tedy opravdu nevyslovitelné a jsem ráda, že nemusím číst nahlas, to bych si asi zlomila jazyk.
„Hafnarfjördurská policie žádá o pomoc při pátrání po pohřešované dívce. Vaka Orradóttir, osm let, byla naposledy spatřena dnes odpoledne ve tři hodiny, když odcházela ze školy v Hafnarfjörduru a měla namířeno domů. Podle popisu je malá a útlá, má světle hnědé vlasy po ramena a na sobě červenou prošívanou bundu do pasu, červenou vlněnou čepici, džíny a růžové tenisky. Předpokládá se, že se stále nachází v uvedené oblasti. Každý, kdo má informace o jejím pohybu, ať kontaktuje hafnarfjördurdskou policii na čísle 525 3300.“
Nemám ale ráda příběhy o týrání, ubližování dětem, myslím si, že pak některé pasáže nečtu dost pozorně, abych je měla rychle za sebou a možná mi pak unikají některé souvislosti.
Celý příběh začíná zvláštně – otevřením časové kapsle po deseti letech, kde jeden hoch – Thröstur z 9.B napsal iniciály několika lidí, kteří by měli být zabiti. A tak vyvstává otázka, jestli je důležité se zabývat předpovědí teenagera a vyšetřovat to. Ale pak události dostanou spád, jsou objeveny dvě useknuté ruce a vypadá to, že případy spolu souvisejí.
Zápletka je opravdu zajímavá, objeví se další mrtvoly, zmizí i dvě malé děti a vypadá to, že do všeho je zapleten otec Thröstura, který byl propuštěn z vězení za vraždu.
V příběhu se vyskytují postavy sympatické – Freyai Huldur, méně sympatické – Earla, nadřízená Holdura a vysloveně odporné – Jón. K hodně zajímavým postavám patří mladík Thröstrur, snaží se vypadat jako silný, tvrdý muž, ale myslím si, že uvnitř skrývá duši malého, nepochopeného chlapce, který byl už od malička postaven před velmi těžký úkol: chránit svoji sestru a on jí opravdu chrání, jak se dozvíte na konci příběhu.
Jak jsem měla dojem, že mnoho dětí je adoptovaných v prvním díle případů s Huldarem, tady máte dojem, že mnoho dětí je znásilňovaných, zneužívaných. Bohužel asi skutečnost není nijak růžová, nedovedu si představit další život dítěte s takovou minulostí, mohla bych všechny pachatele utlouct a tak Huldarovo gesto s cigaretou naprosto chápu.
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji eshopům Palmknihy – eReading
