Menu
Knihaha
  • Rozhovory s autory
  • Naši recenzenti
  • eReading
  • Palmknihy
Knihaha

Nekonečný vesmír… Ne však pro Boba

Posted on 20. 3. 201821. 3. 2018 by Kateřina Miklíková

Na počátku všeho byl Robert Johansson. Veselý, ne zrovna přehnaně společenský člověk. Inteligentní, vynalézavý a optimistický, s úžasně pružnou myslí a především nerd jako poleno :). Tento Bob právě prodal svoji softwarovou firmu za nekřesťanské peníze, které si zrovna užívá na sci-fi conu a k tomu učinil krok k nesmrtelnosti. Upsal se kryobance, která má za úkol po jeho smrti zachránit hlavu a tu uchovat až do chvíle, kdy bude moci být Bob zase oživen. S čím ale Bob nepočítal je, že zemře ještě ten den odpoledne pod koly auta.

A probudí se…

Jenže v roce 2133.

A už není tak úplně Bobem.

Je replikant – jen vědomí, přenesené do počítače a navíc ještě vlastněné státem. A ten stát pořádá s ostatními závod o kolonizaci vesmíru. Bob se má stát – pokud bude nejlepší z pěti probuzených replikantů – řídící jednotkou jedné takové průzkumné lodi.

Mnoho replikantů se zblázní, už jen z toho, když zjistí, co se s nimi stalo, ale v Bobovi našli toho pravého. Fanouška sci-fi, který si v podstatě libuje ve své počítačové současnosti a děsně se těší do vesmírné lodi. Musí ale dokázat, že je nejlepším kandidátem z několika možných. Rozhodne se tedy hrát hodného robíka a pochybnosti a námitky (a revoltu) si schovat na později…

Už od začátku jsem věděla, že mě tahle kniha bude bavit. To už se tak prostě pozná z anotace :). Pan autor vypráví Bobův příběh (ústy Boba) v lehkém, zvolna plynoucím tempu a příjemném neformálním stylu. Bob je rozený vypravěč, vtipálek i filosof.

Kapitoly jsou sice celkem krátké, ale za to plné zajímavých událostí. Příběh, ačkoli je v něm opravdu hodně technických věcí a popisů počítačových programů, funkcí, vylepšení a já nevím čeho všeho ještě, je perfektně srozumitelný a báječně čtivý. Tu technickou stránku bych u plnokrevné scifi očekávala, ale s tak úžasnou čtivostí a dokonce vtipem se zase tak často nesetkávám. A těch krásných nerdovských narážek, co tam bylo!

„…Bobiverzum. BobNet. Tahle galaxie pro naše ego možná není dost velká…“

Vzhledem k tomu, že úkolem Boba je obsadit planety vhodné pro život a zkoumat vesmír, je jasné, že se později „rozmnoží“ na více různých Bobů. Když se Bobové začali množit, bylo nutné trochu pečlivěji sledovat nadpisky kapitol, abych věděla, který Bob je zrovna u kormidla vyprávění a kde se nacházím.

Způsob vyprávění byl u Bobů dost podobný, ale to se dá pochopit, vzhledem k tomu, že byli kopií původního Boba. Pan autor je odlišil jmény komiksových postaviček i hrdinů Star Treku, ale i povahou byli Bobové každý malinko odlišný a náznak svébytné osobnosti nechyběl.

Jistou osobností se pyšnil dokonce i program, který Bobovi pomáhal řídit loď. Dostal jméno Gupka (rozhraní GUPPI) a tvář rybího mimozemšťana, kterého můžete vidět na velitelském můstku jisté nejmenované vesmírné lodi. Kombinace postav Bob – Gupka a jejich vzájemné scénky mě bavily obrovsky.

Skvělá byla také myšlenka, že si každý Bob v nekonečnosti vesmíru našel svůj „projekt“, který ho bavil. Jeden pozoroval život ve vesmíru, druhý vyvíjel technologie, třetí se vrátil do Sluneční soustavy a mnoho dalších věcí.

Zatímco z kapitol s umělou inteligencí jsem měla skvělý pocit, z kapitol, kde byli lidé, už ani moc ne. Panu autorovi se totiž podařilo skvěle vystihnout všechny typické rysy lidské povahy. Ne ty úplně dobré, pochopitelně. Vůbec jsem nepochybovala o tom, že v podobné situaci by se lidstvo chovalo přesně tak, jak popisoval.

Pan autor se také skvěle vypořádal s časovými skoky, které jsou při cestování vesmírem nevyhnutelné. Neměla jsem pocit, že bych se v čase ztrácela. Další plusové body uděluji knize za srozumitelnost a vysvětlení fungování technologií. Nejpozději v první třetině knihy, když Bob opouštěl Sluneční soustavu, jsem byla přesvědčená o tom, že tento typ pokroku není problém a že takhle to vlastně všechno v pořádku funguje.

Na první pohled by se mohlo zdát, že se v tom poklidném tempu knihy nic moc neděje, ale to není tak úplně pravda. Našla jsem všechno. Vesmírné bitvy, objevování planet, život ve vesmíru, boj o budoucnost lidstva a především jsem našla důvod přečíst si další díly. Na konci knihy ho najdete taky :).

Tahle série je přesně to pravé pro milovníka sci-fi. Čtivá, zajímavá, upoutá každou stránkou. U každé kapitoly už jsem se těšila, jak bude pokračovat, až se zase pročtu událostmi v jiných galaxiích a u jiného Boba. Za sebe tedy můžu knihu s radostí doporučit.

  • cestování vesmírem
  • host
  • Kateřina M.
  • my jsme legie
  • pet hvezdicek
  • počítače
  • sci-fi
  • technologie
  • umělá inteligence
  • vesmír
  • Rubriky

    • *Hlavní sekce
    • Fantasy, scifi, dystopie
    • Historické, válečné
    • Humor, satira
    • Krimi, detektivky
    • Literatura faktu, životní příběhy
    • Populárně naučná
    • Romantika, erotika
    • Romány, novely
    • Thrillery, horory
    • Young adult

    Stránky

    • Nejlepší knihy roku 2018
    • eReading
    • Palmknihy
    • Rozhovory s autory
      • A. J. Finn
      • Agnes Martin-Lugand
      • Alexander Stainforth
      • Camilla Läckberg
      • Franziska Stalmann
      • Helene Turstenová
      • Jeroen Windmeijer
      • Katarína Gillerová
      • Mandy Baggot
    • Naši recenzenti
      • Anastasja Višťalová
      • Hana Raabová
      • Jana Vavrečková
      • Josef Němec
      • Kateřina Dušáková
      • Kateřina Miklíková
      • Lucie Kalendová
      • Marie Valášková
      • Matouš Čihák
      • Michal Dočkal
      • Petr Pilař
      • Tereza Jílková
      • Tomáš Králíček
      • Petra Heřmanská
      • Zuzana Malá

    Nejnovější komentáře

    • Michal Dočkal: Boj se zkorumpovanými policisty
    • Dana Goliášová: Boj se zkorumpovanými policisty
    • Klaudie: Strach, vina a nedůvěra
    • Dana Goliášová: Strach, vina a nedůvěra
    • Dana Goliášová: Barbara Woodová – Vzdálená řeka

    Archivy

    • Prosinec 2019
    • Říjen 2019
    • Září 2019
    • Srpen 2019
    • Červenec 2019
    • Červen 2019
    • Květen 2019
    • Duben 2019
    • Březen 2019
    • Únor 2019
    • Leden 2019
    • Prosinec 2018
    • Listopad 2018
    • Říjen 2018
    • Září 2018
    • Srpen 2018
    • Červenec 2018
    • Červen 2018
    • Květen 2018
    • Duben 2018
    • Březen 2018
    • Únor 2018
    • Srpen 2017
    • Červenec 2017
    • Červen 2017
    • Květen 2017
    • Duben 2017
    • Březen 2017
    • Únor 2017
    • Leden 2017
    • Prosinec 2016
    • Listopad 2016
    • Říjen 2016
    • Září 2016
    • Srpen 2016
    • Červenec 2016
    • Červen 2016
    • Květen 2016
    • Duben 2016
    • Březen 2016
    • Únor 2016
    • Leden 2016
    • Prosinec 2015
    • Listopad 2015
    • Říjen 2015
    • Září 2015
    • Srpen 2015
    • Červenec 2015
    • Červen 2015
    • Květen 2015
    • Duben 2015
    • Březen 2015
    • Únor 2015
    • Leden 2015
    • Listopad 2014
    • Září 2014
    • Srpen 2014
    • Červenec 2014
    • Červen 2014
    • Květen 2014
    • Duben 2014
    • Březen 2014
    • Únor 2014
    • Leden 2014
    • Prosinec 2013
    • Listopad 2013
    • Říjen 2013
    • Září 2013
    • Srpen 2013
    • Červenec 2013
    • Červen 2013
    • Květen 2013
    • Duben 2013
    • Březen 2013
    • Leden 2013
    • Únor 2011
    • Prosinec 2010
    • Srpen 2010
    • Červen 2010
    • Květen 2010
    • Duben 2010
    • Březen 2010
    • Únor 2010
    • Leden 2010
    • Prosinec 2009
    • Listopad 2009
    • Říjen 2009
    • Září 2009
    • Srpen 2009
    • Červenec 2009
    • Červen 2009
    • Květen 2009

    Základní informace

    • Přihlásit se
    • Zdroj kanálů (příspěvky)
    • Kanál komentářů
    • Česká lokalizace
    ©2025 Knihaha | WordPress Theme by Superb Themes