Menu
Knihaha
  • Rozhovory s autory
  • Naši recenzenti
  • eReading
  • Palmknihy
Knihaha

Co se může stát, když si na bedra naložíme tíhu snů ostatních lidí

Posted on 7. 3. 20187. 3. 2018 by Markéta Forejtová

Pro většinu lidí neznamená vítězství na juniorském mistrovství v ledním hokeji nic moc, ale pro obyvatele Medvědína to znamená všechno. Takové vítězství by totiž mohlo přitáhnout pozornost k upadajícímu městečku: přilákat státní dotace i talentované sportovce, kteří by dali Medvědínu přednost před většími městy v kraji.

Takové vítězství by rozhodně znamenalo všechno pro hubeného teenagera Amata, který je všude mimo led za otloukánka; pro Kevina, hvězdu juniorského družstva, stojícího jen krůček od zářivé budoucnosti v NHL; i pro Petera, obětavého sportovního ředitele HC Medvědín, jehož vlastní profesionální hokejová kariéra skončila tragédií.

Tým má šanci splnit sny celého města. Jenže jedné noci během zapíjení semifinálového vítězství se cosi odehraje mezi Kevinem a Peterovou dcerou — a najednou je všechno jinak. Jako vlny po rybníce se celým Medvědínem začnou šířit obvinění. V honbě za úspěchem týmu je obtížné rozpoznat hranici mezi pravdou a lží, slepou loajalitou a opravdovou důvěrou. Nakonec musí jeden mladý muž najít odvahu říct nahlas to, co nikdo zjevně nechce slyšet.

Název v originále: Björnstad

Autor: Frederik Backman

Nakladatelství: Host

Žánr: společenský román

Série: –

Počet stran: 480

Čteno: 28. února – . března 2018, v češtině

Medvědín je městečko, které by nemělo čím žít, kdyby nebylo hokeje. A tak se všichni soustředí na nadějné mužstvo juniorů, které se chystá do semifinále. Nelze určit, pro koho výhra znamená víc: drobný Amat v něm vidí svou jedinou šanci, talentovaný Kevin cestu do NHL a sportovní ředitel Peter návrat ke své bývalé kariéře. Jenže co když může jeden jediný večer zmařit všechny naděje a sny, které kdy Medvědi z Mevědína měli?

Někteří lidé by jistě řekli, že je špatně ptát se syna „kolik gólů jsi dal?“ namísto „dal jsi nějaký gól?“, ale Kevin i jeho otec by jim na to odpověděli stejně: „A kolik gólů dali vaši synové?“

Vždy, když dočtu knihu od Fredrika Backmana, říkám si, že už nemůže přijít nic lepšího. A přesto mě každý nový příběh z pera tohoto autora opět překvapí. Dostane. Rozesměje. Rozpláče. A zase mám pocit, že je to nepřekonatelné, že nic lepšího už Backman napsat nemůže. Jenže může.

Je vám asi jasné, že Medvědín si mě naprosto získal, a to už od první stránky. Už jsem se za ty roky naučila, že u Backmana se nemusíte bát anotací o tématech, která vás nezajímají. Hokej je sice fajn, ale číst o něm knihu bych nebýt tohoto autora rozhodně nepotřebovala. Jenže stejně jako Backmanovy ostatní knihy tahle kniha není o hokeji nebo o žádném jiném tématu. Je o lidech.

Jednoduchá pravda, stejně často opakovaná jako ignorovaní, zní, že ať už dítěti řeknete, že zvládne cokoli na světě, nebo že nezvládne vůbec nic, pravděpodobně budete mít pravdu.

Způsob, jakým autor vykresluje charaktery jednotlivých postav, je zkrátka nepopsatelný. Každý tu má své místo, svůj nápadný povahový rys, kterého se v průběhu děje drží a který něco symbolizuje. Každý se za svým cílem žene z jiných důvodů. Přesto se s obyvateli Medvědína jistě ztotožníte a v každém z nich najdete něco ze sebe. A pak vám Backman ukáže, kam vás to „něco“ může v životě zavést.

Jsou knihy, ve kterých musím dlouho hledat citáty, které by se daly použít v recenzi. A pak jsou tu knihy jako Medvědín, kde máte zvýrazněných tolik krásných myšlenek, že vám prostě zákonitě musí dojít lepíky (pokud jste kultivovaný knihomol) nebo dopsat zvýrazňovač (pokud jste knihomol buran). U tohoto příběhu si popláčete, ale taky se zasmějete a trochu si popřemýšlíte. Backman z vás zkrátka vytříská úplně všechno. A ještě se u toho dokáže zabývat spoustou aktuálních a důležitých témat.

„Jako malýho mě táta vždycky zmlátil, když jsem vylil mlíko, Leo. Ale já jsem se nenaučil pití nerozlívat. Naučil jsem se bát mlíka. To si pamatuj.“

Co vám budu povídat, vážně bych tuto knihu i jejího autora mohla vychvalovat ještě týden a nedošla by mi slova. Ale nebudu psát dlouhou recenzi, kterou se pak nikomu nebude chtít číst. Pokud chcete číst, přečtěte si prostě Medvědín, a je to.

Co vám mám povídat, prostě si to přečtěte. A můžete se vsadit, že za pár dní napíšu deset důvodů. Protože Medvědín za to stojí.

Když se člověk stane rodičem, už se pak napořád cítí jako moc malá peřina. Ať se snaží přikrýt všechny sebelíp, vždycky je někomu zima.

 

Celkové hodnocení: 5/5

Za recenzní e-knihu děkuji Palmknihám. Vynikající Medvědín si můžete pořídit tady

  • Fredrik Backman
  • host
  • marky
  • medvědín
  • pet hvezdicek
  • Rubriky

    • *Hlavní sekce
    • Fantasy, scifi, dystopie
    • Historické, válečné
    • Humor, satira
    • Krimi, detektivky
    • Literatura faktu, životní příběhy
    • Populárně naučná
    • Romantika, erotika
    • Romány, novely
    • Thrillery, horory
    • Young adult

    Stránky

    • Nejlepší knihy roku 2018
    • eReading
    • Palmknihy
    • Rozhovory s autory
      • A. J. Finn
      • Agnes Martin-Lugand
      • Alexander Stainforth
      • Camilla Läckberg
      • Franziska Stalmann
      • Helene Turstenová
      • Jeroen Windmeijer
      • Katarína Gillerová
      • Mandy Baggot
    • Naši recenzenti
      • Anastasja Višťalová
      • Hana Raabová
      • Jana Vavrečková
      • Josef Němec
      • Kateřina Dušáková
      • Kateřina Miklíková
      • Lucie Kalendová
      • Marie Valášková
      • Matouš Čihák
      • Michal Dočkal
      • Petr Pilař
      • Tereza Jílková
      • Tomáš Králíček
      • Petra Heřmanská
      • Zuzana Malá

    Nejnovější komentáře

    • Michal Dočkal: Boj se zkorumpovanými policisty
    • Dana Goliášová: Boj se zkorumpovanými policisty
    • Klaudie: Strach, vina a nedůvěra
    • Dana Goliášová: Strach, vina a nedůvěra
    • Dana Goliášová: Barbara Woodová – Vzdálená řeka

    Archivy

    • Prosinec 2019
    • Říjen 2019
    • Září 2019
    • Srpen 2019
    • Červenec 2019
    • Červen 2019
    • Květen 2019
    • Duben 2019
    • Březen 2019
    • Únor 2019
    • Leden 2019
    • Prosinec 2018
    • Listopad 2018
    • Říjen 2018
    • Září 2018
    • Srpen 2018
    • Červenec 2018
    • Červen 2018
    • Květen 2018
    • Duben 2018
    • Březen 2018
    • Únor 2018
    • Srpen 2017
    • Červenec 2017
    • Červen 2017
    • Květen 2017
    • Duben 2017
    • Březen 2017
    • Únor 2017
    • Leden 2017
    • Prosinec 2016
    • Listopad 2016
    • Říjen 2016
    • Září 2016
    • Srpen 2016
    • Červenec 2016
    • Červen 2016
    • Květen 2016
    • Duben 2016
    • Březen 2016
    • Únor 2016
    • Leden 2016
    • Prosinec 2015
    • Listopad 2015
    • Říjen 2015
    • Září 2015
    • Srpen 2015
    • Červenec 2015
    • Červen 2015
    • Květen 2015
    • Duben 2015
    • Březen 2015
    • Únor 2015
    • Leden 2015
    • Listopad 2014
    • Září 2014
    • Srpen 2014
    • Červenec 2014
    • Červen 2014
    • Květen 2014
    • Duben 2014
    • Březen 2014
    • Únor 2014
    • Leden 2014
    • Prosinec 2013
    • Listopad 2013
    • Říjen 2013
    • Září 2013
    • Srpen 2013
    • Červenec 2013
    • Červen 2013
    • Květen 2013
    • Duben 2013
    • Březen 2013
    • Leden 2013
    • Únor 2011
    • Prosinec 2010
    • Srpen 2010
    • Červen 2010
    • Květen 2010
    • Duben 2010
    • Březen 2010
    • Únor 2010
    • Leden 2010
    • Prosinec 2009
    • Listopad 2009
    • Říjen 2009
    • Září 2009
    • Srpen 2009
    • Červenec 2009
    • Červen 2009
    • Květen 2009

    Základní informace

    • Přihlásit se
    • Zdroj kanálů (příspěvky)
    • Kanál komentářů
    • Česká lokalizace
    ©2025 Knihaha | WordPress Theme by Superb Themes