Marie Rejfová – Kdo má pod čepicí
Tak jsem zase jednou zabrousila do českých vod a vůbec jsem nebyla zklamaná a to rozhodně neznamená, že českou literaturu neuznávám, naopak od mládí je mým oblíbeným autorem třeba Vladislav Vančura, přečetla jsem i Jiráska a rozhodně nemohu zapomenout na Čapka.
Tahle novelka, se ale rozhodně netváří jako „veliká“ literatura, ale je to velmi příjemné, oddechové čtení – asi se nám tady pomalu rodí nová česká slečna Marplová, pokud tedy autorka bude v psaní osudů Josefíny pokračovat.
Jen mi stále vrtá hlavou jestli čepice z názvu dílka je ta lyžařská čepice pohledného komisaře Tvrdíka nebo jiná pokrývka hlavy někoho jiného.
Rozhodně se dobře pobavíte při vtipné analýze každodenního života obyvatel Brodu, kam se musela Josefína, zvaná Pepík, odstěhovat po rozvodu.
Marie Rejfová – Kdo jinému jámu kopá
Jakési volné pokračování ze života malého městečka Brodu. Úměrně délce díla narůstá i počet mrtvol, ale zvědavost malířky Josefíny je stále stejná. A tak protože je nejen zvědavá, ale i chytrá zase má veliký podíl na dopadení vraha i odhalení „šmeliny“ v místním autoservise.
Mně se líbil i místní brodský kolorit – lidičky, které žijí v okolí Josefíny, na prvním místě rozhodně její neodolatelná sestra Miroslava, parta místních puberťáků, místní zbohatlíci a další.
Za pozornost určitě stojí i místní zájmový spolek „Kopáč“ , parta lidí, kteří se ve volném čase hrabou ve starém dole a snaží se přeměnit důl v muzeum.
Vztah komisaře Tvrdíka a Josefíny pokračuje i tady – komisař stále ženatý, ale přitom si na Josefínku dělá „nároky“ a žárlí, všichni to vidí, jen krásná učitelka ne.
V obtížných situacích si hlavní hrdinka ráda dodává odvahu a nadhled pomocí průpovídek své mrtvé babičky – ty se mi líbily moc a některé si musím zapamatovat, protože jistě mají nadčasovou platnost: „ Když už musíš cestovat vlakem, nikdy si nesedej do prázdného kupé. Přistoupí rodinka na výletě a ty budeš smrdět po řízcích a uheráku.“ nebo : „Každá žena by měla mít v rukávu trik, jak si muže udržet. Když to nejde přes knedlíky nebo přes postel, musí najít něco jiného.“
Babička byla moudrá žena, ale vnučky se jejími radami moc neřídily: Miroslava byla šťastně vdaná a moc vařit neuměla – no, na postel to nevypadalo, Josefína, taky moc nevařila, nějaké sexuální hrátky asi ano, ale byla rozvedená a vztah momentálně není…… Uvidíme v dalším pokračování?
Marie Valášková