Co by bylo, kdyby se historie udála trochu jinak, než se nakonec stalo? Jak by vypadala dnešní Evropa, kdyby se Hanibal nakonec vydal na pochod do Říma? Kdyby Napoleon porazil carské Rusko a Hitler vyhrál druhou světovou válku? Nebo kdyby první atomovou bombu sestrojili v Moskvě a ne ve Spojených státech? Nad tím posledním raději ani nepřemýšlet…
Téma alternativní historie je oblíbeným žánrem spisovatelů i čtenářů. Jedním z nejznámějších zástupců žánrů je Otčina Roberta Harrise, napínavá detektivka, odehrávající se v polovině šedesátých let 20. století, kdy Adolf Hitler, vládce Evropy, slaví 75. narozeniny a chystá se podepsat mírovou smlouvu s JFK. A kdy vyšetřování smrti nacistického politika může mít na vztahy Německa a Spojených států dalekosáhlé důsledky…
Beneš zavražděn, Jakeš obuvníkem, Václav Klaus s Nobelovou cenou
Míra trpělivosti prostých lidí s řečněním politiků tím byla právě překročena. Hněv se obrátil proti zrádcům, kteří chtěli zmrzačit vlastní stát, aby si uchovali osobní materiální výhody a postavení. Není v silách historických věd zjistit, kdo první vykřikl strašlivou myšlenku, tehdy však osvobozující, „Pryč s Benešem!“. Dav zdánlivě nikým neusměrňovaný vzápětí protrhl chabý kordon asi 50 vojínů s puškami střežících prostor Hradu vyhrazený k soukromým účelům prezidenta republiky. Nebylo třeba ani vyrážet dveře, jak později revoluční chvíle zdramatizovali filmoví tvůrci….
… atentátníci Jan Kaštera, Miroslav Kulhaník a Karel Seitz vpadli do pokoje prezidenta a stejně jako před 320 léty čeští šlechtici Thurn a Budovec odsoudili v minutovém „lidovém božím soudu“ prezidenta republiky k trestu smrti za „obludnou velezradu“. Ortel byl vykonán neprodleně. Edvard Beneš byl vyhozen bez známek odporu z okna paláce a velmi brzy po dopadu na zem podlehl četným těžkým zraněním zejména lebky…“
Alternativní dějiny Česka pro nehistoriky
Kniha Lepší dějiny Česka je zajímavým, poučným a leckdy i zábavným pohledem na alternativní dějiny českých a slovenských zemí. A nejde přitom jen o Mnichov, atentát na Edvarda Beneše či poválečné uspořádání Evropy.
Autor Jiří Macoun se vrací k počátkům československého státu do doby masarykovské, barvitě se věnuje i poválečnému Slovensku, kde se po roce 1945 zmocnil moci Gustáv Husák a které v macounovském vidění světa patří společně s Běloruskem ještě v roce 2010 k nejautoritativnějším režimům v Evropě.
Více prozrazovat nebudeme. Snad ještě jen, že Milouš Jakeš se podle Macouna vypracoval z nuzných poměrů v úspěšného obuvníka (slogan Boty od Jakeše se stal pojmem), že Václav Klaus obdržel v roce 1979 Nobelovu cenu nebo že se fotbalisté Česka stali v roce 1970 mistry světa, když ve finále šampionátu porazili Brazilce…
Zaujalo vás téma? Kupte si knihu v našem e-shopu. Stojí 99 Kč a v papírové podobě k dostání není a nebude.