David Lagercrantz – Dívka v pavoučí síti
Knihu som do rúk brala so zmesou zvedavosti, očakávania a nedôvery. Nešlo mi do hlavy, prečo sa iný autor vracia k v podstate pre mňa už uzavretej trológii. Kto si trúfa po 10 rokoch dokončiť fenomén Milénia a byť následníkom Stiega Larssona? Bude ešte Lisbeth stále Lisbeth a Mikael Mikaelom? Pretože práve to boli moji sprievodcovia vo svete mužov, ktorí nenávidia ženy. Na nich som si získala návyk, na ich osobnostiach, inakosti. Zápletky boli skvelé, hlavne prvá časť, ktorá bola pre mňa vstupenkou do sveta severskej krimi. I keď v ďalších dieloch začala prevládať politika stále Milenium vnímam ako prelom a vzor k porovnávaniu. Tak mi prepáčte že som neodolala a porovnávala……
Od začiatku Dívky v pavoučí síti mi bolo jasné, že Lagercrantz píše vlastným štýlom, nesnaží sa napodobňovať ani sa za každú cenu zapáčiť tým istým čitateľom. Aj keď príbeh pokračuje tam kde Milenium končí je to skrátka „iné“. V prvom rade je to kniha tzv. na jedno zhltnutie. Niekedy som sa pristihla že sa mi nechce ani len vstať a najesť sa, po každej ďalšej kapitole som si hovorila, ešte túto a už vstanem, ale bolo to ako začarovaný kruh, musela som skrátka vedieť čo bude ďalej. Akčné scény sú napísané skvelo, podporujú predstavivosť a nesplasnú ako bublina po prvom výstrele. Na druhej strane sú tam pasáže, kde je priveľa spovedí a trochu moc vysvetľovania a objasňovania minulosti. I keď hlavnou hrdinkou je Lisbeth a je jasné že sa bude písať o metódach hackerov a o obrane pred nimi, predsa len tieto pasáže boli pre mňa ako brzda pri zjazde z riadneho kopca. Postava Salander je však výborná, nestratila nič zo svojej výnimočnosti, ani som nemusela meniť obraz čo som si o nej vytvorila. (Snáď len tá podobnosť s komiksovými hrdinami a jej prešpekulované sesterské vzťahy…) O Blomkvistovi sa však to isté povedať nedá, ten sa akosi len vezie, stále dobieha rozbehnutý vlak i keď občas má aj on svoje svetlé chvíle. Jeho postavu vidím síce ako realistickú, ale v knihe skôr ako slabé miesto, než jedného z nosičov príbehu.
V každom prípade je to výborne napísané. Téma umelej inteligencie, vykrádania technológií, a nepochopených géniov je stále zaujímavá a mužov ktorí nenávidia ženy je na svete stále bohužiaľ dosť. Vôbec sa preto nebudem brániť ak prídu ďalšie časti. Vlastne sa na ne už teraz teším…
Marbla
Dívka v pavoučí síti – D. Lagercrantz
Tři vydané knihy detektivního románu o podivném děvčeti Lisbeth Salanderové a novináři Mikaeli Blomkvistovi se těšily příznivé kritice, a tak se spisovatel Stieg Larsson rozhodl napsat pokračování. Bohužel však nečekaně v roce 2004 zemřel na infarkt a ze čtvrtého dílu nakonec sešlo. Ovšem ne tak docela. David Lagercrantz se rozhodl napsat pokračování sám. Dostal souhlas od nakladatelství, které vlastnilo práva, a pustil se do toho. Podařilo se mu navázat tam, kde Larsson skončil nebo je to jenom laciná kopie?
Ke knize jsem přistupoval se smíšenými pocity. Styl psaní Stiega Larssona jsem si oblíbil a bál jsem se, že by to nový autor mohl pokazit. Jenomže se tak vůbec nestalo. Lagercrantz je věrný předloze, rozdíl téměř nejde poznat. Příběh si udržuje napětí až do poslední stránky. Některé otázky z předchozích dílů doplňuje, další naopak vytváří. Větší roli tu dostane i tajemná a nebezpečná sestra Lisbeth – Kamila.
Dívka v pavoučí síti si trochu pohrává i s tématem dnešní doby. Zaobírá se špionážními organizacemi a jejich posedlostí sledovat všechny a všechno. Také předhazuje otázku výzkumu umělé inteligence, a jaký to bude mít dopad na lidstvo.
Pokračování oblíbené série tedy mohu fanouškům předchozích knih s klidným svědomím doporučit. Nebude je čekat žádné nemilé překvapení, ani úplně odlišný styl psaní. Jakmile se pohrouží do čtení, ani nepoznají, že čtou slova jiného autora. Ovšem ostatní, kteří neznají příběh, by nejdříve měli přečíst předchozí části. A až poté se pustit do nejnovějšího pokračování.
Pavel Šnábl
Elektronickou verzi knihy můžete zakoupit zde.