Marcus Chown: Kvantová teorie nikoho nezabije
Kniha „Kvantová teorie nikoho nezabije“ bývalého radio-astronoma Markuse Chowna, svým názvem přímo láká k ponoření se do tajů této teorie. Dva světy, se kterými se v knize setkáte, se myšlení běžného člověka a dokonce i množství vědců, zcela vymyká. Nejprve se podíváme na úroveň atomů a jejich stavebních jednotek, potom zase na síly, kterými na sebe působí planety.
A přes to, že obyčejná teorie může být nudná, kniha je napsána velmi čtivě. Jakmile začnete číst jednu kapitolu, je hned jasné, že budete okamžitě pokračovat další. Dějí se tam zvláštní věci, které zvídavého čtenáře nenechají v klidu. Je pravda, že něco na poprvé nemusí být hned jasné a sem tam se zarazíte, protože to prostě není k pochopení. Co hůř, i k představení (trošku navnadím – je světlo částice nebo vlnění? Světlo je částice i vlnění zároveň – a teď si to zkuste představit).
Tuhle knížku ale čtete právě proto, že snad nikde nejsou představené teorie lépe vysvětleny než zde. Většina jevů je vysvětlena porovnáním těchto dějů s věcmi, jež si představit ještě zvládneme, i když v našem světě vypadají šíleně.
Co teprve v druhé části knihy, kde se vám představí gravitace. Všichni ji známe a jsme na ni zvyklí. Být vámi, svůj vztah k ní bych přehodnotil, protože gravitace neexistuje. Tato kniha vlastně není vůbec praktická, protože s popisovanými jevy se nemáte prakticky jak setkat.
Není proto náhodou, že v popisu Chownovy práce je psát o věcech, které člověk absolutně nevyužije. Tak to alespoň píše na své stránce. Já si myslím, že ačkoli tyto věci nikdy možná prakticky nevyužijeme, je fascinující dozvědět se pravou podstatu světa, jež obýváme.
Kniha pro mě představuje spoustu hodin zábavné mozkové práce. Navíc, v mém případě, po přečtení začnete přemýšlet nad úžasným světem, který nás obklopuje. Je to parádní pocit, říct si „Jo, tak teď to chápu“. Nebudu si hrát na chytrolína, a tak se přiznám, tento pocit mi vydržel přibližně 1,5 miliontiny sekundy. Proč mě napadlo takové číslo? Zaprvé je to strašně malé číslo a také je to životnost jedné částice zvané mion. Až si o ní přečtete, dojde vám, proč mě zaujala. Ona totiž letí skoro rychlostí světla a uletí mnohem delší vzdálenost, než jakou by za dobu své životnosti měla uletět. Nebo vlastně ne?
Pokud jsem vás ke čtení navnadil, je to jen dobře. Pokud vás to bude bavit, podívejte se po dalších knížkách autora. Palmknihy je mají v nabídce. Pokud by vás tento úžasný svět tak fascinoval, že budete chtít víc, můžete navázat knihou Elegantní vesmír od Briana Greena (dostupná také na Palmknihách). Ta vysvětluje některé věci podrobněji, ale zase ne vždy tak srozumitelně, protože až po přečtení recenzované knihy se mi spousta věcí spojila.
Technické zpracování knihy musím pochválit. Četl jsem na PocketBooku Touch Lux formát epub. Poznámky v textu jsou parádně vyřešeny. Ukážete na číslo poznámky a dostanete se na příslušnou stranu. Po přečtení poznámky stisknete zpět a jste tam, kde jste přestali. Kniha nepůsobí čtečce žádné potíže a čtení je svižné.
Petr Valenta
Elektronickou verzi knihy můžete zakoupit zde.