Menu
Knihaha
  • Rozhovory s autory
  • Naši recenzenti
  • eReading
  • Palmknihy
Knihaha

Dvě recenze od našich bloggerů na skvělou detektivku od Petra Maye

Posted on 8. 1. 201525. 11. 2017 by Markéta Klihavcová

Peter May: Šachové figurky (Host)

Šachové figurky jsou jako filmový scénář  Kniha Petera Maye Šachové figurky je poslední z volné trilogie o skotském (gaelském) ostrově Lewis. Přiznám se hned na začátku, že jsem první dvě části nečetl a o to víc jsem byl zvědav na tolik vychvalovaného spisovatele.

Obálka knihy připomíná na první pohled spíše poraženou sochu nějakého boha z oblasti Tichého oceánu než šachovou figurku a podtitul knihy (Zatímco lidé čelí zničující síle přírody, na ostrově Lewis odbíjí hodina posledního zúčtování) evokuje spíše katastrofický román než detektivku.

Většina děje se tedy odehrává na ostrově Lewis, kam se po propuštění z řad kriminální policie vrací komisař Macleod, kterého kamarádi přezdívají Fin. Na ostrově si našel zaměstnání u jednoho z největších místních podnikatelů. Na starost dostal ochranu jezer před velkými pytláky. Jako první má zakročit proti svému nejlepšímu kamarádovi z mládí zvanému Piskoř. Ten si v jezerech občas pro svou potřebu upytlačí rybu. Fin společně s Piskořem najdou v jednom z jezer dávno ztracené letadlo. To zmizelo před více jak deseti lety i s jejich kamarádem z kapely Roddym.

Tak začíná děj knihy, který na můj vkus velice často přeskakuje do různých částí života hlavního hrdiny Fina Macleoda. Nepochopil jsem, proč toto navracení do minulosti je,na rozdíl od zbytku knihy, psáno „ich“ formou. Fin po celou dobu co je zaměstnán coby ostraha jezer před nájezdy profesionálních pytláků, se tomuto zaměstnání vůbec nevěnuje. I když má bohaté zkušenosti z kriminálky, tak se při pátrání po okolnostech smrti Roddyho často chová jako naprostý diletant. Navíc v závěru knihy přijde na zásadní a převratný důkaz při prohlížení starých fotografií, ale o co jde, není čtenáři vůbec prozrazeno.

Je vidět že Peter May píše filmové scénáře. Ve správném hollywoodském filmu nesmí v závěru chybět pořádná honička. Kniha je jakoby celá násilně slepovaná z jednotlivých událostí. Najdou se tu proto i některé nelogičnosti (nebudu prozrazovat děj).

Pokud někdo četl předchozí knihy, tak si pravděpodobně závěrečnou část trilogie asi nenechá ujít. Ale jako samostatná kniha se dá přečíst jen pokud nemáte nic jiného po ruce, nechcete nad knihou moc přemýšlet a prakticky nic od ní nečekáte.

Pavel Čermoch

Návrat, který přinese pocit završení

Šachovými figurkami Peter May uzavřel trilogii z ostrova Lewis. A uzavřel jí věren svému stylu, postavám i čtenářům.

May nás opět zavede na drsný, nehostinný a přece okouzlující ostrov Lewis, součást skotských Vnějších Hebrid. Hlavní hrdina, bývalý policista Finn Macleod se po svém dramatickém návratu na ostrov usadil a zkouší najít nové místo v životě. Nicméně minulost má opět dlouhé prsty, a tak se Finn zaplete do složitého příběhu, který začal v jeho mládí a v přítomnosti vrcholí objevem letadla s mrtvým tělem.

Peter May se drží osvědčeného stylu, velkou část knihy před čtenáři rozvíjí vyprávění, ve kterém se toho zdánlivě mnoho neděje. Často jej prokládá návraty do minulosti, té velmi čerstvé i té vzdálené. Nechybějí ani myšlenky hlavního hrdiny, které nám přibližují jeho vidění světa. Co ale mohlo v prvním díle působit jako natahování a zbytečné okliky, stalo se v tom třetím závěrečném skoro návykem, pomalejší tempo těší a slibuje dramatický závěr. Navíc dává čtenáři prostor pro prožitek. Nedalo mi nevzpomenout na jednu filmovou scénu s Milošem Kopeckým, který říkal, že dobrým autem se má jezdit pomalu, aby si člověk tu jízdu vychutnal.

Opět vyčnívá skutečnost, že se ty nejstarší vzpomínky Fina Macleoda odehrávají v ich formě. Dodává jim to věrohodnosti a zejména naléhavosti, čtenář se stává vlastně pozorovatelem v hlavě hrdiny a lépe rozumí současnému ději, který je vyprávěn klasicky, z odstupu.

Nepochybně velkým přínosem je atmosféra Vnějších Hebrid, kterou autor podává natolik autenticky, že jsem přesvědčena o zvednutí turistického zájmu o tuto lokalitu. Poetika jejich popisu povyšuje příběh z kriminálky na román.

A tak jedinou, snad nevýznamnou výtkou, je nálož tragédií, které hrdinové Mayovy trilogie musí nést, skoro se zdá, že si vybrali smůlu nejen za celý ostrov Lewis, ale i za Vnější Hebridy a Skotsko dohromady.

Autor ovšem čtenáře obdařil ještě jedním velkým plus. Závěrečným dílem trilogii završil. Záměrně nepoužívám slovo „uzavřel“, neboť hrdinové příběhů z ostrova Lewis si ve svých životem musí ještě ledacos vyřešit a ledacos může dopadnout špatně, ale příběh Fina Macleaoda prošel svou katarzí a my ho opouštíme na pokraji nové epochy se sečtenými a zaplacenými dluhy. A to je dobrý pocit, i když to nebyly naše dluhy.

90 %

Magdalena Straková Elektronickou verzi knihy můžete zakoupit zde.

Rubriky

  • *Hlavní sekce
  • Fantasy, scifi, dystopie
  • Historické, válečné
  • Humor, satira
  • Krimi, detektivky
  • Literatura faktu, životní příběhy
  • Populárně naučná
  • Romantika, erotika
  • Romány, novely
  • Thrillery, horory
  • Young adult

Stránky

  • Nejlepší knihy roku 2018
  • eReading
  • Palmknihy
  • Rozhovory s autory
    • A. J. Finn
    • Agnes Martin-Lugand
    • Alexander Stainforth
    • Camilla Läckberg
    • Franziska Stalmann
    • Helene Turstenová
    • Jeroen Windmeijer
    • Katarína Gillerová
    • Mandy Baggot
  • Naši recenzenti
    • Anastasja Višťalová
    • Hana Raabová
    • Jana Vavrečková
    • Josef Němec
    • Kateřina Dušáková
    • Kateřina Miklíková
    • Lucie Kalendová
    • Marie Valášková
    • Matouš Čihák
    • Michal Dočkal
    • Petr Pilař
    • Tereza Jílková
    • Tomáš Králíček
    • Petra Heřmanská
    • Zuzana Malá

Nejnovější komentáře

  • Michal Dočkal: Boj se zkorumpovanými policisty
  • Dana Goliášová: Boj se zkorumpovanými policisty
  • Klaudie: Strach, vina a nedůvěra
  • Dana Goliášová: Strach, vina a nedůvěra
  • Dana Goliášová: Barbara Woodová – Vzdálená řeka

Archivy

  • Prosinec 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Říjen 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Listopad 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Únor 2011
  • Prosinec 2010
  • Srpen 2010
  • Červen 2010
  • Květen 2010
  • Duben 2010
  • Březen 2010
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009
  • Říjen 2009
  • Září 2009
  • Srpen 2009
  • Červenec 2009
  • Červen 2009
  • Květen 2009

Základní informace

  • Přihlásit se
  • Zdroj kanálů (příspěvky)
  • Kanál komentářů
  • Česká lokalizace
©2025 Knihaha | WordPress Theme by Superb Themes