Když vyženeme bohy z našeho světa, jednou se stejně vrátí. A pomsta bude krutá. V blíže neurčené budoucnosti se vinou náboženských extrémistů svět dostal nebezpečně blízko k samotné hranici zkázy.
Následný vývoj událostí připravil velkou chvíli pro Justina Marche, detektiva se specializací na náboženské skupiny, který byl ovšem po zásadním profesním selhání poslán do exilu. Sám je překvapen, že dostává druhou šanci, a v doprovodu Mae Koskinenové se vrací do Republiky spojené severní Ameriky, aby tam splnil nejvýznamnější misi svého života.
Mae je hlavní hrdinkou knihy, je to pretoriánka – jedna z nejdůležitějších postav v RUNA. Nebýt toho, že jsem četla Vampýrskou akademii, nutno dodat, že Mae je skutečně naprosto stejná jako Rose. Ne po vzhledové, ale povahové stránce. Přijde mi tak trochu jako napodobenina zmiňované Rose, a možná právě proto jsem si ji během čtení knihy příliš neoblíbila, ani neužila. Myslím si ale, že to je věc názoru a gusta každého čtenáře, protože každý na knihu nahlíží svým vlastním způsobem – což znamená, že pro další čtenáře může být Mae velice sympatická hrdinka.
Na druhou stranu však Justin (druhá hlavní postava) si mě získal už od začátku, je neuvěřitelně sympatický, takže s ním mi stránky ubíhaly téměř samy. Oba – jak on, tak samotná Mae, v knize hrají ty nejdůležitější role, které až do samotného konce nejsou úplně známy. Možná by také stálo za zmínku, že jednotlivé postavy nejsou po celý děj úplně stejné, neustále se mění a přicházejí s „něčím novým“, takže tím nejsou postavy v této knize žádným stereotypem, což je veliké plus.
A poslední postavou, kterou bych chtěla zmínit je Tessa, alias Teresa. Tessa je mou asi nejvíce oblíbenou postavou, je neskutečně milá, zajímavá a řekla bych, že valná většina čtenářů by si ji mohla velice rychle oblíbit. Má za sebou i poněkud složitou minulost, která se nám v jednotlivých střípcích odhaluje, stejně jako ta Maeina. Nic okolo postav není ponecháno náhodě, což je velmi dobře, takže na konci knihy je znáte jako byste je znali celý život.
Děj je poměrně složitý, ale začátek je velice dobrý. Když jsem si před pár týdny četla ukázku, tak mě přinutila k tomu, abych si knihu přečetla. Upřímně, myslela jsem si, že to bude knižní trhák, ale bohužel, natolik se mi nelíbil – rozhodně ne po dějové linii. Ačkoliv děj obsahuje tak dostatek zápletek a má velice dobré načasování, pro mne místy zbytečně prodlužovaný.
Autorčin styl psaní je úplně jiný než u jejích jiných knih a nutno dodat, že mi příliš nesedl, takže mi ztěžoval celé čtení a zpomaloval ho. Ale nyní trochu detailněji. Co se týče celého toho začátku, není moc vysvětlený, jenomže tak chytí to správné tajemno, které čtenáře doprovází až k prvnímu opravdovému zvratu – říkejme tomu přemístění. To není nijak daleko od prvních stran, ba možná až moc blízko, ale mě to tak vyhovovalo. O postavách se zatím nic moc neví a jelikož se Mae objeví i na jiném místě než v RUNA, má autorka skvělou možnost si vyhrát s prostředím děje. Jakmile nastává střetnutí postav, vše se začíná měnit. S každým převratem nabírá kniha nový rozměr, ale bohužel ne vždy ten správný.
Postavy jsou dobré, pokud pominu Mae, se kterou jsem si nesedla, ale děj mi přišel nerozvinutý. Obsahuje podle mne jisté množství nevyužitých možností, kde mohla autorka tolik věcí podniknout, až mě to skutečně mrzí. Tím se ale nesnažím naznačit, že by to byla špatná kniha 🙂
Můj názor
Po celkovém rozvážení jsem se rozhodla dát knize na své osobní stupnici hodnocení bod navíc. A to právě kvůli světu, který jedinečný a skutečně nádherně propracovaný – krom toho velice zajímavý, takže dokáže čtenáře velice rychle vtáhnout do čtení. Řekla bych, že tohle není sice jedna z nejlepších dystopií, jaké jsem četla, ale záleží na čtenáři – ne každému každá kniha sedne, že? Někomu se líbí a někomu zkrátka úplně nesedla. Já bohužel patřím mezi tu druhou skupinu, ale jsem ráda, že jsem si tuto knihu přečetla.
Autorkou recenze je Millene Waver, blogerka. Najdete ji také na blogu milennesworld.blog.cz. Děkujeme!