V jezeře uprostřed lávového pole je nalezena mrtvola. Komisař Erlendur a jeho kolega Marian Briem zahajují vyšetřování. Jedna ze stop vede i na blízkou americkou vojenskou základnu. Tam se s islandskou policií nikdo nemíní moc bavit. Že by se mrtvému stalo osudným nějaké vojenské tajemství? Erlendur se zároveň zabývá mysteriózním zmizením mladé dívky před více než dvaceti lety. Pátrá na vlastní pěst. Dívka tehdy odešla do školy kolem obávaného Camp Knoxu…
Další krimi román, který jsem četla od tohoto autora severské krimi. První „Hlas“ se mi moc líbil – téma malého chlapce, jehož krásný hlas se ztratí v jednom okamžiku nastupující puberty a tak převratně změní jeho život. Tento příběh se mi tak nelíbil, i když konec asi hodně napravil. Detektivové Erlendur a Marian Briem začnou vyšetřovat nález mrtvoly v laguně u elektrárny. Mrtvolu najde žena, která se sem chodí koupat, protože voda v laguně jí dělá dobře na svědivou lupenku. Po pitvě je jasné, že muž byl zavražděn, spadl z veliké výšky, jakoby byl vyhozen z letadla.
Název: Vina – Autor: Arnaldur Indridason – Počet stran: 280 – Nakladatelství: MOBA – Rok vydání: 2018 – Moje hodnocení: 4/5
„Kromě větrných poryvů bylo v hangáru ticho. Náhle se z pracovní plošiny ozval tichý zvuk, krátce poté dopadla na podlahu trubka a řinčivě poskakovala. Okamžik nato přišel mnohem dutější zvuk, připomínal pád pytle. Zvuk byl tlumený, jako by shora cosi propadlo těžkou mlhou. Pak opět zavládlo ticho – až na vytí větru venku.“
Pátrání je zavádí do prostor americké základny, kde nemají žádnou pravomoc vyšetřovat. Jejich žádost o spolupracování s americkými úřady nedopadne dobře. Tento fakt, který provází celou knihou byl pro mne značně stresující. Bylo jasné, že smrt má kořeny na základně, oběma detektivům se podaří navázat i neformální spolupráci, ale hrozí, že výsledky pátrání nebudou k ničemu. Bála jsem se, že výsledky pátrání se vytratí a kniha skončí faktem, že vyšetřování bylo zastaveno….
Druhou částí příběhu, kterou sleduje Erlendur je pátrání po zmizelé dívce, která zmizela před dvaceti lety. Erlendura, jemuž zmizel malý bratr ve vánici, přitahují takové tajemné pověsti. Snaží se přijít této záhadě na kloub, přečetl si, že zemřel otec zmizelé dívky a jediná žijící příbuzná je její teta. Snaží se najít bývalé kamarádky, tajemného chlapce a další osoby z té doby. Všechno je ale už hodně dávno a skoro nikdo si nic nepamatuje. Je zvláštní, že i toto pátrání se točí kolem lidí z americké základny.
„Máš rád Steinna Steinarra?“ „Myslím, že lidé, kteří musejí projít hlubokým smutkem, v sobě nesou pocit, že v nich také něco umřelo. Podle mě to vyjádřil neuvěřitelně přesně“.
Ráda bych poznala Caroline Murphyovou, americkou černošku, která je příslušnicí vojenské policie na základně. Ona jediná měla odvahu spolupracovat s islandskými vyšetřovateli. Měla i strach, zlobila se na Islanďany, že jsou proti Američanům, ale její svědomí jí nedovolilo přestat v pátrání. Bála se, že může ztratit práci, měla strach o život, ale nepřestala…
Určitě si ráda přečtu i nějakou další knihu tohoto autora, třeba bude zase tak dobrá, jako Hlas….
Za recenzní výtisk děkuji eshopům Palmknihy – eReading. Eknihy koupíte zde:
