Taky jste se těšili na nějaký příběh tak moc a nakonec jste z toho byli totálně zklamaní? Smutný případ, že? A právě tento případ se stal i mě s příběhem Tvář vody. Natěšená jsem na to byla neskutečně od chvíle, kdy jsem na to viděla upoutávku v kině. A když zároveň s filmem vyšla i kniha, skákala jsem 3 metry vysoko radostí. A pak přišlo hořké zklamání a nechápavé vrtění hlavou.
Autor – Guillermo del Toro, Daniel Kraus
Počet stran – 384
Nakladatelství – Host
Série – /
Rok vydání – 2018
Žánr – Fantasy, Historický
Neobvyklý a křehký příběh o lásce, svobodě, sebeúctě a rovnováze v přírodě, odehrávající se na pozadí studené války. Němá Elisa žije osamělý život v malé špeluňce nad kinem Arcade v Baltimoru. Pracuje jako uklízečka v přísně střeženém výzkumném středisku a jedinou radostí pro ni je, když si před noční směnou vybírá, jaké střevíčky si obuje. Její dosavadní život však navždy změní setkání s živým vzorkem z utajovaného vládního experimentu.
Do příběhu Elisy jsem se zkoušela začíst hned, jak jsem dostala recenzní ebook přímo od nakladatelství Host. Ovšem už od prvních stránek mi trošku dělalo problém ponoření se do příběhu. Pak jsem knihu dokonce na nějaký čas odložila s tím, že na ni prostě jen nemám tu správnou náladu. Po čase jsem se k ní vrátila a začala nanovo. To už bylo maličko lepší, přelouskala jsem za večer skoro větší třetinu knihy. Zajímal mě ten příběh čím dál víc, ale společně s postupem v knize ve mě rostly i pochybnosti.
Abych vám trošku nastínila, o čem vlastně kniha je – Elisa je němá uklízečka ve firmě, její kamarádka, černoška Zelda, pracuje stejné směny s ní a dělá jí takovou ochránkyni. Jednou večer, zrovna na noční směnu, kdy pracuje Elisa i Zelda, jim do firmy přivezou speciální „vzorek“. Jedná se o doposud neznámého tvora, kterého chce středisko zkoumat. Zkoumání se ovšem zvrtne v něco více a Elisa je tu, aby zakročila proti násilí páchaném na nevinném tvorovi. No, nevinném …
Chválila jsem si krátké kapitoly. Díky nim mi totiž příběh docela rychle utíkal pod prsty. Jenže krátké kapitoly s sebou přinesly i dost úsečný styl vyprávění. Příliš mnoho krátkých kapitol, poskakující příběh od postavy k postavě, kterých tu bylo až moc a dost často jsem se v nich ztrácela. Co ale vidím jako velkou problematiku této knihy, je až přemrštěný počet problematických věcí – homosexualita, němá žena, utlačování, posttraumatická porucha, válka atd … Nebudu tu vyjmenovávat všechno, protože jenom výpis by vydal na samostatný článek. Myslím si, že tady autoři opravdu šlápli vedle a stvořili něco až příliš překombinovaného.
Styl vyprávění byl poutavý a bavil mě. Námět na příběh je velmi bravurně vymyšlený, jen to zpracování pokulhává a to dost. Nepochopila jsem kapitoly, ve kterých byla směsice náhodných slov, nikde žádné čárky či tečky ukončující větu, žádná velká písmenka. To mě ve čtení hodně mátlo a doteď nevím, co ty kapitoly měly znamenat. Písničku? Tajemné povídání? Tyto kapitoly pro mě dost silným trnem v oku. EDIT: Teď už vím od kolegyně, že je to z pohledu toho zvířete, on to vidí v množném čísle.
Po dopsání této recenze se chystám pustit si i film. Jelikož ale obě tato díla byla stvořena ve stejný čas, mám z něj docela obavy. Ale uvidíme, jak se to nakonec vyvine. Určitě bude shrnující článek, ve kterém bude porovnání knihy s filmem. Pokud jste četli Tvář vody, určitě mi zanechte dole v komentářích váš názor na tuto knihu, i třeba těch, kterým se kniha moc líbila. Ráda bych o téhle knize vytvořila takovou diskuzi, protože jako celek kniha byla dobrá. Ale po rozebrání byla bohužel špatná. Nebo ne špatná, ale špatně zpracovaná. Tak bych to asi nazvala. Knihu zakoupíte zde:
Blog autorky recenze:
