Na třetí díl série Dvůr trnů a růží jsem se dost těšila, protože si mě tahle série získala podobností s pohádkou Kráska a Zvíře. I když teda ta podobnost byla jen v prvním díle.
Třetí díl začíná tam, kde druhý skončil. Feyre se vrací na Jarní dvůr, aby zjistila informace o spojenectví Tamlina a krále Hybernu. Vydává se za poslušnou ženušku a tajně spřádá plány, jak se Tamlinovi pomstít za vše, co provedl jí i jejím blízkým.
Autor – Sarah J. Maas
Počet stran – 720
Nakladatelství – CooBoo
Série – Dvůr křídel a zmaru #3
Rok vydání – 2018
Žánr – Fantasy, Young adult, Dívčí romány
Feyre se vrátila na Jarní dvůr, odhodlaná získat informace o Tamlinových manévrech a jeho spolupráci s Hybernem. Aby to udělala, musí se zapojit do smrtícího tance podvodů – a v něm může jeden chybný krok přivodit zkázu nejen jí, ale i celému světu. Feyre čeká nesnadné rozhodnutí, komu z oslnivých a smrtících Vladařů věřit…
Stále jsem nepochopila tu autorčinu potřebu vše rozepisovat do naprostých podrobností a největších detailů, čímž kolem hlavní zápletky vytvořila naprosto zbytečnou vatu. Ovšem takováhle drobnost by se dala zcela rychle odpustit. Nebýt dalších věcí. Maas zde opět vytvořila skvostný příběh, ve kterém se jednotlivé nitky děje splétají a tkají do velmi spletitého a pestrého příběhového koberce. Setkáváme se tu se starými známými, ale i s naprosto novými, nepoznanými postavami.
Vyprávění bylo velmi, velmi zdlouhavé, typicky „maasovské“, na druhou stranu poutavé a čtivé. Ale prosím, co ten konec? Část, která měla být vyvrcholením celého příběhu a autorka to takhle celé zkazí? Čekala jsem cokoliv, ale takto zpackaný závěr knihy teda fakt ne. Maas by se měla maličko přiučit u jiných autorů. Nejenže zde ukázala totální neschopnost zabít jakoukoliv z vedlejších postav, ale opakovat konec z předchozích dílů? Ale no ták, proč to takhle kazit opakováním jistých událostí z minulých knih? To jsme přece už v téhle sérii zažili, tak proč nám to cpát znovu?
Několikrát většinu hlavních postav postavila během příběhu na pokraj smrti, ale i tak nebyla schopna se s některou z postav rozloučit a mermomocí se snažila o happyend, přičemž bych řekla, že to bylo spíše na škodu. Jasně, nikomu by se nechtělo rozloučit s pohledným Rhysandem či sympatickým Cassianem, ale to zpracování autorka dost pokazila.
Konec knihy mi bohužel zničil celý požitek z příběhu. A to, co autorka provedla s postavami? Z Feyre udělala „nabušenou vladařku“, kterou všichni milují, z Rhysanda udělala podpantofláka, ztratil tu svoji lišáckou jiskru, která se nejvíce projevila ve druhém díle. Naprosto předvídatelné bylo „párování“ vedlejších postav.
Nápad na příběh super, ale zpracování na štíru. To, co u jiných čtenářů bylo vrcholem knihy, u mě bylo zklamáním. Trošku se děsím toho, co autorka vymyslí v těch dalších třech knihách, které ještě mají vyjít, protože zastávám názor, že v nejlepším se má skončit. Pro mě série končí Dvorem křídel a nějak necítím potřebu se k dalším dílům přiblížit. Možná že v budoucnu změním názor, ale zatím mi to stačí.
Kniha ode mě dostává slabé 3 body z 5. A je mi to dost líto, protože autorka má velký talent a potenciál. Jen by to možná chtělo trošku se nad příběhem zamyslet a vylepšit jej.
Knihu zakoupíte zde:
