Menu
Knihaha
  • Rozhovory s autory
  • Naši recenzenti
  • eReading
  • Palmknihy
Knihaha

Kateřina Aragonská. Žena, která milovala Jindřicha VIII.

Posted on 27. 4. 201725. 11. 2017 by Markéta Klihavcová

Alison Weirová: Pravá královna

Jaká byla Kateřina Aragonská, první ze šesti žen anglického panovníka Jindřicha VIII.? Šlo o hluboce věřící ženu, tvrdohlavě trvající na legálnosti manželství s Jindřichem VIII., přestože to pro ni znamenalo trápení a vyhnanství.

Jindřich VIII. byl svůj. O tom žádná. Soužití s ním bezesporu nebylo procházkou růžovým sadem – mimo období jeho velké zamilovanosti – pro žádnou z jeho šesti žen. Jindřich VIII. usedl na britský trůn po smrti svého otce Jindřicha VII. v roce 1509 a vydržel na něm do své smrti v roce 1547.

Jeho první chotí se stala Kateřina Aragonská, španělská princezna, která původně byla ženou Jindřichova staršího bratra Artura Tudora. Sedm let po jeho smrti (v červnu 1509) se však Kateřina Aragonská stala manželkou Jindřicha VIII. a královnou Anglie.

Tvrdohlavá a svá

A právě této době se věnuje ve svém historickém románu Kateřina Aragonská: Pravá královna s podtitulem Šest tudorovských královen renomovaná britská historička Alison Weirová. Jde o první ze série Weirovou zamýšlených historických románů o všech šesti manželkách Jindřicha VIII.

Weirová v tomto svém dalším literárně-historickém počinu vykreslila Kateřinu Aragonskou jako charismatickou, odvážnou – místy až příliš tvrdohlavou – milující ženu. Manželku krále, která bojuje za svou legitimitu královny a manželky, za budoucnost jejich jediné dcery Marie (všechny ostatní jejich děti zemřely ve velmi raném věku), ale také za spojenectví Anglie s jejím rodným Španělskem či za církevní jednotu (podléhající papeži).

Celá kniha se ale nese rovněž ve znamení touhy Jindřicha VIII. po mužském následníkovi trůnu, stejně jako kolem stěžejní otázky náboženství. Ta ale byla víceméně vyprovokována právě touhou Jindřicha VIII. po mužském potomkovi, snahou o zrušení manželství s Kateřinou Aragonskou a jeho zamilováním se do Anny Boleynové, čímž byl položen základ reformace, tedy anglikánské církve.

Co největší autentičnost

Alison Weirová napsala tento historický román skutečně mistrovsky, přičemž jeho téma není z nejjednodušších. Na druhou stranu ale není až takové překvapení, že se ujala zbeletrizování tak složité látky s takovou noblesou, umem, elegancí a historickou přesností. Nota bene když se zaměřuje ve svém historickém celoživotním bádání právě na anglické dějiny 16. století.

I proto (nebo spíš právě proto) vystupují v jejím románu Kateřina Aragonská: Pravá královna především a hlavně známé či méně známé historické osobnosti, což dodává její knize na autentičnosti. Weirová to dokazuje i svými popisy nejrůznějších oděvů (ať už anglických či španělských), pokrmů, dvorských zábav i chodu královského dvoru. Autorka sama zdůrazňuje, že se přísně držela historických pramenů. V rámci co největší dramatičnosti jen některé nepříliš významné osoby “lehce přibarvila”.

Pokud si Alison Weirová určila za cíl podat tuto část anglické historie poutavým a čtivým – beletrizovaným – stylem a přiblížit ji čtenáři nehistorikovi, pak se to autorce určitě opět povedlo. Weirová dokázala přehršel historických dat, osob a událostí dokonale spojit v jeden velký „příběh s omáčkou“.

Tehdejší svět byl jiný než dnes

Psát příběh z Kateřininy perspektivy mi umožnilo nahlížet její život z jiného, intimnějšího, psychologicky laděného pohledu na tuto nezdolnou, statečnou a zásadovou ženu. Někteří moderní komentátoři soudí, že Kateřina mohla ke svému rozvodu zaujmout pragmatičtější postoj a ušetřit si tak mnoho trápení a smutku. Takový názor ovšem nebere v úvahu priority začátku 16. století – světa, který se od toho našeho hodně lišil. Tím, že jsem čtenáře do tohoto světa přenesla, pokusila jsem se mu ukázat, že byl opravdu jiný a dnešní zaujetí ženskými právy, feminismem a politickou korektností v něm nemělo místo. Kateřinina situace ženy a královny, její dobrovolné podvolení se Jindřichovi ve všem kromě věcí, jež se dotýkaly jejího svědomí, to vše nám může připadat šokující, ale pro ni to bylo normální, správné a nezpochybnitelné.

(Alison Weirová – Kateřina Aragonská: Pravá královna, Poznámka autorky, str. 538)

Bezesporu se dá tvrdit, že Weirová už svým prvním z plánovaných historických románů o všech šesti manželkách tudorovského panovníka Jindřicha VIII. nasadila sama sobě vysokou laťku. Zároveň je to i jakýsi příslib toho, že se její čtenáři mají opět na co těšit.

Kdo je Alison Weirová

Autorka knihy Kateřina Aragonská: Pravá královna s podtitulem Šest tudorovských královen, Alison Weirová (*8. července 1951), je britská historička a spisovatelka. Ve svých dílech, které spadají nejen do literatury faktu, se zaměřuje především na anglické dějiny 16. století. Mimo své aktivní kariéry historičky/spisovatelky pořádá rovněž zájezdy po místech, kde se psaly anglické dějiny 16. století a o nichž ve svých dílech nejčastěji píše.

Weirová se narodila a vyrůstala v centru Londýna, nyní žije v hrabství Surrey poblíž Londýna. Než se stala historičkou/spisovatelkou, pracovala jako učitelka pro postižené děti. V roce 1972 se vdala, má dvě děti, Johna a Kate. Napsala řadu historických děl z oblasti literatury faktu. Mimo zmiňovanou knihu Kateřina Aragonská: Pravá královna jde například o knihy Děti Anglie; Šest žen Jindřicha VIII.; Pád Anne Boleynové; Princové v Toweru; Marie, královna Skotů či Jindřich VIII. Král a dvůr

Není bez zajímavosti, že jejím prvním dílem, které bylo publikováno (v roce 1989), je dílo s názvem Britain’s Royal Families, přičemž jde o genealogii britské královské rodiny. Weirová ale není „jen“ autorkou děl literaturu faktu, napsala také pět historických románů – Nevinná zrádkyně, Princezna Alžběta, Zajatá královna, Nebezpečné dědictví a také Královna Alžběta.

Pár slov na závěr…

Kromě základních informací (kdo, kdy a kde ji vydal atd.) e-kniha obsahuje hned v úvodu rodokmen Kateřiny Aragonské a Jindřicha VIII. Román je rozdělen na tři části (s názvy Princezna ze Španělska, Královna Anglie, Pravá královna), které jsou dále rozvrženy na 34 kapitol. V závěru nechybí ani autorčiny poznámky, přehledně uvedené osoby a obsazení a v neposlední řadě také přehledný časový sled podstatných historických událostí.

Anglický originál nese název Six Tudor Queens: Katherine of Aragon. The True Queen a vydalo jej nakladatelství Headline Review v roce 2016. Do češtiny knihu Kateřina Aragonská: Pravá královna přeložila velmi zdatně Eva Křístková. Knihu vydalo v Praze v roce 2016 nakladatelství BB/art s.r.o.

Na exkurs do dob tudorovské Anglie pozvala autorka čtenáře prostřednictvím 552 stran knihy Kateřina Aragonská: Pravá královna s podtitulem Šest tudorovských královen. Obrázek si ale následně udělejte každý sám. E-knihu mi k recenzi poskytl portál palmknihy.cz, za což děkuji.

Zdroj: http://tomaskralicek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=600619

Tomáš Králíček

Knihu si můžete zakoupit zde.

Rubriky

  • *Hlavní sekce
  • Fantasy, scifi, dystopie
  • Historické, válečné
  • Humor, satira
  • Krimi, detektivky
  • Literatura faktu, životní příběhy
  • Populárně naučná
  • Romantika, erotika
  • Romány, novely
  • Thrillery, horory
  • Young adult

Stránky

  • Nejlepší knihy roku 2018
  • eReading
  • Palmknihy
  • Rozhovory s autory
    • A. J. Finn
    • Agnes Martin-Lugand
    • Alexander Stainforth
    • Camilla Läckberg
    • Franziska Stalmann
    • Helene Turstenová
    • Jeroen Windmeijer
    • Katarína Gillerová
    • Mandy Baggot
  • Naši recenzenti
    • Anastasja Višťalová
    • Hana Raabová
    • Jana Vavrečková
    • Josef Němec
    • Kateřina Dušáková
    • Kateřina Miklíková
    • Lucie Kalendová
    • Marie Valášková
    • Matouš Čihák
    • Michal Dočkal
    • Petr Pilař
    • Tereza Jílková
    • Tomáš Králíček
    • Petra Heřmanská
    • Zuzana Malá

Nejnovější komentáře

  • Michal Dočkal: Boj se zkorumpovanými policisty
  • Dana Goliášová: Boj se zkorumpovanými policisty
  • Klaudie: Strach, vina a nedůvěra
  • Dana Goliášová: Strach, vina a nedůvěra
  • Dana Goliášová: Barbara Woodová – Vzdálená řeka

Archivy

  • Prosinec 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Říjen 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Listopad 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Únor 2011
  • Prosinec 2010
  • Srpen 2010
  • Červen 2010
  • Květen 2010
  • Duben 2010
  • Březen 2010
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009
  • Říjen 2009
  • Září 2009
  • Srpen 2009
  • Červenec 2009
  • Červen 2009
  • Květen 2009

Základní informace

  • Přihlásit se
  • Zdroj kanálů (příspěvky)
  • Kanál komentářů
  • Česká lokalizace
©2025 Knihaha | WordPress Theme by Superb Themes